nekonečný příběh 1

je tomu pět let co jsem si znovu vybojoval místo na této planetě. při prvních krůčkách jsem poznal reálně můj sen. obdivuhodnou ženu, ženu, která voní jarem, je druhým sluníčkem, sluníčkem, které zahřeje, posvítí mi na cestu. vzájemné dotyky nikdy nepálily, ba naopak uklidnovaly a vzrušovaly. doteky důvěry, pochopení a podržení při zamračené obloze, při bolestech, při starostech, při dělbě o radosti. jednoho krásného dne mne dovedla na její nejtajnější mistečko. byl jsem uveden do jejího srdíčka. opravdicky je to krásné místečko nedaleko v lese. byl jsem představen její nejmilejší osobě, mamince. já v tom okamžiku jsem nevěděl co mám dělat se svěřeným tajemstvím a hlavně důvěrou ve mne. chodil jsem několik dní jak bez hlavy a nevěděl jsem co mám dělat. nedalo mi to a vrátil se po nekolika dnech zpět na místečko v lese. posadil jsem se na pařez a zaposlouchal se do řeči lesa. byl jsem štastný a zároven užastně klidný. najednou po chvilce jsem slyšel: chlapče jsem ráda, že jsi za mnou přišel. víš ta moje holčička je hodná a obětavá, bere si bolesti jiných na sebe a sama se stydí svěřit se starostí a když jí to srazí k zemi tak ublíží i tobě chlapče. jsi připraven tu mojí holčičku ochránit od trápení? dnes mi neodpovídej. zase přijd a řekneš mi jak si se rozhodl. opravdu jsem za několik dní přišel. a po chvílce jsem slyšel : přemýšlel jsi? jsi si vědom co tě čeká? ano vím co mne čeká a budu se ze všech sil snažit vaší holčičku doprovázet životem, aby měla vždy ve mně oporu, aby když bude padat dolu, vždy narazila na mne, na moji náruč. slibuji vám maminko, že nemusíte mít starost o dceru. to vám slibuji. chlapče já ti dceru svěřuji, věřím ti, ty to dokážeš a já mohu být v klidu, že na moji holčičku budu pyšná, víš my si toho moc nestačily říci tak jí to prosím řekni ty. této události je již skoro tři roky. dnes z holčičky je velká holka ...........................