Udělal jí to!!!

U nás v dědině sme všici šlechtiteli,
jak profesó, tak aji doma. Ve velkym děláme, jak všici víte, akorát hovězí a kozy. Ale doma nadrobno skorem všecko, aji pštrose, pěkny ptáky. Až sem si ale všim, že skorem v každý chalupě mají ženskou. Někde jenom jednu, ale jinde skorem jak ve
šlechtitelský stanici.

Nejvoblíbenější sou Marcelky – tem nemusite nic řikat a dají všade a každymu. Podobný sou taky Milušky, ty sou ale vyšlechtěný,
aby dávaly hlavně vodzadu. Někdy si myslim, jako by měly uši mezi nohama.
Taková se zopce: „Co?“ a už sa k vám natáčá řiťó a rozevírá, aby dobře slyšela. Mařky, Lidky a vostatní sou taky vhodny k chovu. Jediné problém sme měly, když porodila naša knihovnica, co je děsně sečtělá a ta pak vybrala pro malou Ruth a to sme potem nevěděli, jak se zachovat až doroste. Ale jak už
je velká, tak úplně to samý, jak s Marcelama.

Stejně vám ale povim, že jak sem tak stál v pátek dovoběda u vohrady a koukal, jak si Čenda pod sebe srovnal Marcelu a jak na ňu leze a „Wauuu!!!"a udělal jí to; ale tak jak sme v dědině samí vodborní
šlechtiteli, dokonca aji pan farář - co je na holubi, tak na Čendu z nás nemá
ani jeden.