Niky nás nic nezastaví.

Napadá mne že by to šlo napsat jako strohý informativní text. Jméno,dvojtečka a jaká byla.

Ale život je barevnější. A až
příliš chuťově rozmarný…

Měl jsem dobrou práci. Něco jako směnový mistr. Taková holka pro všechno. Ale taky pohodička na noční a sem tam i odpolední. Prostě kádrová rezerva anebo jak se v té době říkalo.

Většinou jen chlapi na směnách a když chtěl jeden pokecat s něčím něžnějším musel zajít na jiné oddělení a nebo jinde do výroby.

Jak šel čas i k nám se dostalo pár děvčat. Dámičky v letech. Pohoda. Pořád bylo co ke kafíčku. Holky byly ze staré školy a ještě uměly upéct koláč
jak od babičky.

Když jsme hledali na další směnu vzpomněl jsem si na Pavlu co jí skončila mateřská. Znali jsme se z doby před vojnou. Já šel bojovat a ona rodit. Patřili jsme tehdá k těm mladším v provozu. Ale tehdá jsem jí
ještě vykal. Až těsně před odchodem jsme si jednou na noční
potykali a tak nějak si to užili tu loučení a odchod každý
jinam. Bylo zajímavé bez obav to udělat těhotné. Hmm… ani jsem nad tím nějak nepřemýšlel tehdá. Jen další zářez nadrženého mladíka.

Když se došla mrknout na novou práci bylo to všechno neutrální. Nedá se říct ani kamarádské a nebo jako ze staré známosti. Ostatně jsem měl zálusk na mladší a stejně staré. Ona byla starší o pár let.

Hezká trochu umělá blondýna,pěkné
postavičky. Věděl jsem ,že je šikovná na práci a ani se nemusela zaučovat.

Sem tam zašla pokecat a nebo na kávu a cigaretku odpoledne. Na nočních býval klidový režim kdy každý
si udělal své ve volné chvilce odpočíval.

Pořídil jsem si do kanclu takové to dvojkřeslo od sedačky. Šéf nic nenamítal. A kanclík vypadal aspoň lidsky.

Sem tam jsem na noční,když byl klídek na chvíli spočinul. Bylo to lepší jak na židličce s hlavou na stole. Návštěvy taky rády poseděly když došli na kus řeči a nebo kafí. A stejně i Pavla. Postupem času když
měla v noci podělané přišla posedět a jako náhodou usnula. Odcházel jsem decentně do výroby aby mně bylo vidět a nedostal jsem se do řečí… nejsem s těch co by si užívali toho,že se o nich mluví.

Jo myšlenky jsem měl. Ale držel jsem se toho,že starší nechám starším. Nebylo mi ani třicet. A
holek bylo okolo dost. Nechával jsem ji tam pospávat. Vždycky jsem ji decentně přikryl . Jsem od přírody pozorný…

Věděl jsem,že má dvě práce.
Začala chodit na noc unavená. Manžel byl náročný ,hodně
vydělával,ale vyžadoval to i po druhých. Ale vyhovovalo jí to.
Taky měla ráda trochu luxus,dovolené a podobně.

Stěžovala si jednou u kafča,že ji pořád bolí nožky. A natáhla si je na pohovku. Jen tak jsem ji pohladil. Jako,že masíruju. Držela. A bylo vidět,že ji to baví.

Po asi půlhodinové masáži zaklonila hlavu,skousla si ret a vzdech,který vydala mně zaskočil.

Byl to čistokrevný orgasmus.

Promiň. Řekla když se sklidnila.
Nešlo odolat.

Nic se neděje. Odpověděl jsem galantně. A dělal jako by nic. A šel si po nějaké práci.

Další týden byla ranní se všemi starostmi a shonem. A pak konečně noc. Období klidu po výplatách.

A taky chládku. Léto dávalo vědět o sobě naplno.

Celý týden pohodička. Makalo se naplno. Až ve čtvrtek už jsme byli všichni lehce unavení a hledali si klidné chvilky…

Přišla okolo třetí na kafčo.

Povídalo se o blížící se dovolené
a tak. A když si jako by nic hodila nohy přes gauč pohladil jsem ji. Jen tak ze zvědavosti.

Zkoumavě si mně chvilku prohlížela.
A pak s úplnou samozřejmostí porosila abych pokračoval.

Po pár minutách byla v transu.

No nic…pomyslel jsem si. Mrknem jak jsou na tom stehýnka a stísknul pravé zevnitř. Nožky jí
povolily a tak nějak se nastrčila,že jsem ani neváhal a přejel přes kalhotky v tom nej místě.

Neskutečně rychle zvlhla až to bylo vidět. Dál už fungovala chemie. Byl jsem ztuhlý na kámen.nebylo co řešit. Taková klasická misionářská půlhodinka. Ani jsme se moc nesvlíkali. Bylo vidět,že to potřebovala.

Na nic jsem se jí neptal. Cítil jsem,že je to chtíč. A doufal,že nic jiného. A bylo to tak.

V pátek proběhla směna jako by se nic nedělo. Až mně to zarazilo. Já měl chuť – když už
bylo s kým…

Ale dělala jako by nic.

Ani když se šlo na pivko a nabídnul jsem jí doprovod nechtěla. A spíš trochu flirtovala s jedním co byl kamoš jejího manžela.

Nežárlil jsem… Ale rozladilo mně
to. Taky jsem měl chuť.

Po pár týdnech přišla na kávu.
Přinesla nějaký koláček. Povídali jsme o tom jak to léto ubíhá
podobné řeči. Onu událost jsem ani nevzpomněl.

Při odchodu se zastavila ve dveřích.
A když zkontrolovala,že na chodbě nikdo není. Rychle mi zdělila…

Nemám to ráda pusou a jazykem. A do zadečku taky ne. Ale rukou to můžu pořád.

A odešla.

Trochu mně to zaskočilo. To byla první co neměla ráda orálek. A celkově ten její přístup k sexu byl zajímavý. Něco se za tím skrývalo.

Čas pomalu ubíhal. Sex byl častější.
Ale vždy nečekaný. Nejraděj to měla když jsem ji jako by trošku znásilnil. A nebo jen tak dlouho hladil. A nejraděj po zadečku.
Někdy jí to dokonce stačilo.

Bral jsem to jako fajn zpestření. Nic víc. Nic míň.

Sem tam jsme vyrazili někam na hotel.
To po tom,co jsem jí řekl,že se mi to s ní líbí,ale,že desetimitovka v práci mi nestačí. A že to mám rád dost dlouho a klidně i celou noc.

Bylo zajímavé,že to pro ni nebyl problém. Ale neřešil jsem to.

Na vánočním večírku se kolem ní
samozdřejmně motal kamarád zákonitého.

Já si povídal s novou šéfkou.
Výraznou dámou se znatelnou orientací na hodně mladé holky a kluky. Já byl už mimo. Ale rozuměli jsme si.

Před koncem se ke mně při tanečku
Pavla přitočila a šeptla,že to nutně potřebuje aspoň rukou.

Znal jsem se z provozním podniku.
Vtáhnul jsem ji do jeho pokojíku v podkroví a vyšukal jak veverku.

Když jsme se vrátili na plac Boban na mně hleděl jak vzteklý pes. Ale když přišel ten její dělal jako by nic.

Se Zdenkem jsme se pozdravili,zašli na panáka. Bylo na něm vidět,že je spokojený a poplácával
Pavlíka,jak jí říkal,po kulaté prdelce.

Všichni se rozešli. Ti co nemohli jít,těm jsem na účet šéfky zavolal taxika. A pak jsme zasedli s provozním Karlem,kamarádem z vojny a povídali.

Poslyš,zeptal se a mrknul na mně.
Šukáš ji a nebo s ní něco máš?

Jen šukám. Proč ?

Nooo. Ty to nevíš jak to mají doma?

Díval jsem se na něj a dumal kam míří. Nevím,neřeším. Povídám. Ale povídej co víš.

No tak ti to povím. A smál se. On tem
Zdenda s tím Bobanem jsou kamoši na život a všecko.

Myslíš ? A podíval jsem se na něj.
Nějak mi to nedocházelo. A jakou roli v tom hraje ona?

No. Povídá se,že to dělají ve třech.

Hele Kájo. Nestraš!!! Říkáš to jako varování aby mně nepřibrali.

Smáli jsme se tomu. Ale došlo mi,že pokaždé když jsem ji oprášil,tak na ni zákonitý čekával a tvářil se šťastně a spokojeně.

Po svátcích jsem se jí na to zeptal.
Úplně se rozsypala. Bylo mně jí líto.

Boban a Zdnek byli bukanýři. A ona jim u toho svítila. A sem tam si to fakt rozdali na vláčka.

Ale časem se jí to zajídalo.

A když jí Zdenda řekl,že se mu líbí
jak sem tam přijde domů mokrá a že je mu jasné,že ji někdo
šuká a že Boban si myslí….

No. Jednou mně na pivku přivítal slovy ,,BUĎ VÍTÁN PŘÍTELI MŮJ JENŽ ORÁŠ POLE MÁ A ŠETŘÍŠ
TAK PLUH MŮJ PRO POLE JINÁ“ bylo mi jasné,že je mu to jasné a dokonce jej to uspokojuje.