Od zítřka cizincem

Zas něco končí, v mém případě občanský průkaz, tedy jeho platnost. Tuto skutečnost, jsem zjistil, poněkud později. A tak, jsem navštívil, příslušný úřad po deseti letech. Když jsem elektronicky přišel na řadu, otevřel jsem dveře a zhluboka se nadechl k pozdravu. Jenže hle, přepážka prázdná a na obou stranách, jen jakési bílé buňky. Vydechl jsem naprázdno a odněkud se náhle ozvalo ,,pojďte dál, vlevo prosím,,. Tak jsem tam vlezl. Příjemný ženský hlas za okénkem a připravený fotoaparát naznačoval, jak to asi bude probíhat. Nevím proč, ale v tu chvíli mi blesklo hlavou ,,tady by se dala nafotit i nějaká ta galérka,, Taková bílá kukaň, ale vytáhnout tam na úřednici nádobíčko bez předchozí domluvy, to by mě už možná, ani tu občanku nevydali a kdoví kam by mě poslali. Ale, nakonec se přeci jen, něco odehrálo, takový malý nevinný striptýz, samozřejmě můj.

Počítal jsem totiž, že to bude, jako minule. Že nejdříve půjdu pro formulář, pak na hajzlík, kde se upravím a převléknu, potom k foťákovi, kde mě zblejsknou a dají fotky, poté k přepážce s papíry a fotkami. Nikoliv, paní z kukaně, už mě nepustila a tak jsem se tedy, jen do půl těla a do černé košile, převlékl tam. Usedl jsem na otočnou židli, rukou prohrábnul tu svou skoro pleš a povídám ,,paní, nevypadám, jako strašák, že ?,, Dotyčná odpověděla, že vedle je zrcadlo, ale jinak, že mi to prý sekne. Její úsměv na tváři a to laskavé sdělení, mě postačilo, že má asi pravdu. Decentně jsem špitl ,,ok, tak to vemte,, ozvalo se cvak a bylo to.

Po chvilce a mém znovu převléknutí, mi ukázala výsledek. Zakýval jsem hlavou, jako mladý hřebeček, protože jsem se, sám sobě zalíbil. Úřednice mi ještě vysvětlila, že vzhledem k tomu, že nová občanka bude, až za tři neděle a stará platí pouze do zítřka, musím se prokazovat, jiným platným dokladem, nejlépe pasem. A to mi fakt, udělala radost, protože v tu chvíli mě napadlo, kde ho asi pak v tom domácím bordelu mám a bude-li snad ještě platnej. S tou dobrotivou, trpělivou a přívětivou ženou, jsem se pěkně rozloučil a vydal k domovu.

Od zítřka bohužel nečaruji, jsem totiž cizincem ve vlastní zemi...

Dodatek aneb, co se do článku, jaksi nevešlo:

Při hledání tohoto dokladu, bylo dnes obráceno vzhůru nohama, půl domu, rozbita jedna sklenice, použito mnoho nadávek a natrženy nové gatě, včetně boule na hlavě s velikostí mexického dolaru !