Závidím...

Závidím... Zavidím a to dost. Asi je to normální,taková závist... Ale já,závidím mouše. Není to létaní,není to možnost se nohama poškrábat na zádech... Je to její zrak. Bože můůůůůj... Řeknu Vám proč...
Nedávno jsem byl s kolegou v baru,seděli jsme u baru na barových stolcích a pozorovali dvě velmi šikovné barmanky,jak chystají nápoje. Pocucávali jsme každý svého Morgana a očima sjížděli ty dva mladé andílky...
Holky chystaly kafe,čepovaly pivo,nalívaly chlast a dělaly i míchané nápoje. Když to měly hotovo ,dávaly to na na bar a ostatní servírky to pak roznášely ke stolům. No a my sedíme a pozorujeme,jak jim to pěkně jde. Cítíme jak Morgan voní,sklenici přikládáme ke rtům a za chvíli si na jazyku vychutnáváme tu jeho chuť,chvíli ji převalíme v ústech,necháme všechny chuťové pohárky nabrat té lahodné tekutiny,pak teprve necháme Morgana klouzat jícnem dolů...
Pak se žaludkem začne rozlévat příjemné horko. V ústech zustává lahodná chuť,ten dokonalý ocásek dobrého rumu... Kouknem na sebe,usmějem se a zrak vracíme k těm nadherným barmankám. Zase je sledujem,točíme za nima hlavou kam se hnou. Sledovat nás,je jako koukat na lidi do hlediště na tenise. Zcela synchronizované pohyby hlavou... Holky si toho všimnuly,protože se třetí skleničkou se nám to vůbec nedaří skrývat.

Začínají se předvádět. Blbnou,hází po nás očka a šeptají si... Kolega je féšák,takže nikdy neměl problém se ženami,to já to mám horší,já je musím vždycky ukecat... :-)
Po chvíli už snimi flirtujeme a povídáme si. Obě na sobě mají černé přilehavé trička s velkým vystřihem,ve výstřihu se pohupují kozičky,vykujují na nás a ta drážka mezi nimi nás nenechává chladnými. Kolem pasu černé zástěry,na černých přiléhavých kalhotech...
Holky si znás dělají čurinu,to je evidentní,ale my se nezlobíme. No a pak se to stalo,objednávka nějaké míchané srágory... Jedna bere šejkr,druhá nabírá na lopatku led a hazí ho té první. Ta by ho měla nacvičeně chytit do šejkru... Jenže... Šejkr je jen o milimetr jinde než by měl... Ledové kostky naraží na hranu šejkru... odráží se a letííííííí... Dopadají přímo do špárky mezi ty luxusní kozičky...

Teď... Teď je ten okamžik kdy závidím mouchám jejich zrak. Vidí totiž daleko "rychleji" než vidí člověk.Tím že vidí "rychleji" repektive přenos obrazu do mozku je rychlejší,naše pohyby se jim zdají zpomalené.. Tuším je to 8krát,nechci kecat,tak nějak. Takže pozorovat tohle a být moucha, asi mi ztvrdnou křídla a spadnu do toho Morgana... To by byla krásná smrt... :-)
Takže přepínám na muší zrak.
Ledové kosky se zavrtí na hraně trička,naraží do sebe a rozdělují. Jedna padá do špárky mezi kozičkami,druhá letí a naráží do levého ňadra,odráží se,naráží do pravého ňadra,zatočí se na hraně kosty a zůstává stát... jen na chvilililinku a padá za tou první... Ňadra se divoce zvlní,jak sebou barmanka cukne. Kapička ledové vody,která zůstala na kůži od jednoho nárazu kostky ledu se utrhla a klouže tím nádherným údolím dolů... Dolů,za těmi kostkami ledu. Zpětné zlnění těch ňader,povoluje napnutí trička a jedna kostka se tím uvolňuje a padá níž za tričko...
Barmance se doširoka rozevírají oči a panenky se rozšiřují. Tep se prudce zvyšuje a sním současně i dech...Otevírají se pomalu ústa,rty se tvarují do překvapeného úsměvu,vykukují dokonalé bílé zuby přes které vykoukne špička jakyka z hrdla se ozývá "Aááááááááááá...."

Barmanka se pomalu předklání,její prsa se začínají tisknout s sobě. Špárka mezi nima se zmenšuje a zmenšuje... Kostička ledu je pevně uvězněna mezi nimi. Její kůže cítí chlad a stává se velmi citlivou. Její hebounké chloupky se trochu zježí a nastává efekt "husí kůže"...
Ramena má vysrtčena dopředu a zoufale zvedá zrak ke své kolegyni. Jelikož má v jedné ruce šejkr a v druhé nějakou láhev chlastu,vysílá kolegyni pomocný pohled. Kolegyně odkládá lopatku na led na bar a s nastávajícím úsměvem na tváři,vykračuje k ní na pomoc.
Barmanka ztuhla a snaží se nehýbat,aby se i druhá kostka ledu nevydala na cestu někam níž. Ta první už klouže za tričkem pomalililinku dolů. Nechává za sebou vlhkou stopu jak na kůži,tak na tričku. Barmance se přitom pohybu kostky ježí chloupky na rukou a začíná ji zároveň polévat horko. Kůže se teď citlivá na jakoukoli změnu teploty,byť jen zvířeným vzduchem. Bradavky dostávají impulz z mozku a nalévá se do nich krev. Prokrvují se a začínají tvrdnout.

Kolegeně doráží ke ztuhlé kamarádce a zvedá svou ruku k jejímu výstřihu. Barmance se znovu rozšiřují zorničky a nosní dírky divoce nasávají vzduch. Při doteku prstů kolegyně na jejích ňadrech,jí přebíhá mráz po zádech. Už jí stojí všechny chloupky na těle a bradavky už jsou nalité na maximum. Látka podprsenky není schopna tu energii a ustát a to je zcela patrné i na jejím tričku...
Kolegyně vytahuje první kostku a se zvonivým úsměvem ji hází do dřezu pod barem.
Vrací ruku do výstřihu barmanky. Znova vlna vzrušení projíždí celým jejím tělem,ústa už mění tvar z úsměvu do slova: " děleeeeeeeeeeeeeeej......"

Ruka kolegyně klouže níž a níž... Látka povoluje a kostka padá níž a nachází svůj cíl v pupíku sladké barmanky. Další a další vlny vzrušení projíždějí tělem barmanky,při každém pohybu ruky kolegyně. Ta bříšky svých prstů klouže po kůži barmanky,po té vlhké dráze kterou za sebou zanechala kostka ledu. I ona doráží k pupíku a prsty se snaží uchopit kostku ledu. Kostka neposedně poskakuje v pupíku. Barmanka už se veze na vlně vzrušení,horko se jí rozlévá po těle a míří i do její kundičky. Ta se začíná nalévat krví a stavá se velmi citlivou...
Konečne je kostka ledu pod kontrolou a ruka míří nahoru k výstřihu. Za několik milisekund je venku a kosta už letí vzduchem do dřezu. Upravuje barmance tričko a v zápětí je po všem...

Chloupky po celém těle barmanky si lehají zpět na kůži a už zase jsou jen sotva znatelné.
Barmanka se narovnává a jen látka trička kopíruje ztopořené bradavky,kůže přestává být citlivá a vše se vrací k normálu. Dech se zpomaluje,tep se zpomaluje...
Jen v té její kundičce zůstává zažehnutý plamínek vášně a vzrušení...

No řekněte nechtěli byste mít muší zrak? :-)

Fred