Jistota?!

,,Ahoj kotě, nezajdeme na oběd, když už jsme se potkali?´´ usmívá se Mára, kterého potkávám při svém lítání po městě.
,,Čau. Ani ne, já teď jdu z oběda. Promiň.´´snažím se zůstat ledově klidná.
Zabodne do mě svůj temný pohled,,Hmm a kdo byl ten přede mnou?´´
,,Zuzka´´usměju se. ,,Promiň, spěchám.´´
,,Tak jindy.´´pousměje se.
V bance mi pípne smska od Máry kde a v kolik mám být. Pousměju se a kroutím hlavou jak si mnou je jistý. A o hodinu později stejně poslušně cupitám za ním na hotelový pokoj.

***
,,Kotě musím se tě na něco zeptat´´promluví vážně.
Tenhle jeho tón hlasu nemám ráda. ,,Tak se ptej.´´
,,V pondělí odjíždím na služebku, tajně doufám, že můžu počítat s tvou společností?!´´
,,Tak to nepůjde. Já dnes odlítám na dovolenou´´ otáčím se k oknu, nechci vidět jeho výraz.
Prudce mě chytá za ruku a otáčí si mě k sobě. ,,A kdys mi to hodlala říct?´´ptá se naštvaně.
,,Au, pust mě, laskavě. Není to moje povinnost ti oznamovat kdy a kde budu.´´Usoudím, že tohle nemá cenu a odcházím.
,,Kláro, počkej prosím. Promiň.´´
,,Nech mě!!!...Čau.´´s bouchnutím dvěří opouštím pokoj.

***
Ignoruju jeho sms zprávy a volání. Přece ho to jednou musí přestat bavit. Přešlo devátý den.
Po návratu z dovolené mířím hned z letiště za Markem do práce.

***
,,Dobrej, je tam Marek, něco od něj potřebuju.´´culím se na jeho sekretářku.
,,Jistě, běžte dál, ale za 25 minut má poradu.´´usměje se tím nepřirozeným až křečovitým úsměvem.
,,Jasný, to bude rychlý.´´

***
Vcházím k Markovi do kanceláře a kráčím přímo k němu.
,,Klárko....´´roztahuje pusu do toho úžasného úsměvu.
Když přijdu k němu chytám ho za kravatu a přitahuju si ho k sobě. ,,Podívej Marku, startuj si po své manželce a né po mě. A tak hnusně a hrubě jak si po mě sáhnul před třemi týdny, tak to bylo naposledy. Rozumíš?!!´´
Ztěžka polkne a kývne hlavou ,,Promiň kotě, moc mě to mrzí.´´
Pouštím jeho kravatu a rozepínám mu kalhoty.
,,Kotě ne, tady ne´´sýpe.
,,Tady jo, Marku!!´´ mračím se.
Klesám na kolena, objevuje se přede mnou v celé své velikosti. Svírám mu ho v dlaních a pomalu jimi pohybuju nahoru a dolů...Marek zavírá oči a zaklání hlavu. Hmm, takhle se mi líbí, pomyslím si. Pomalu kroužím jazykem kolem jeho žaludu a pak si ho vkládám do úst.
,,Kláro!!´´ vydechne Marek, nehty mu silně zatnu do třísel a začínám zrychlovat, Slyším jak vzdychá i to jak mu buší srdce.
,,Jo, kotě....´´pronese prosebně a já přestávám.
,,Co...co to děláš?!´´
,,Snad si nemyslíš, že tu jsem jen pro tvé potěšení?!!´´ stoupám si.
,,Tak tohle ne, kotě.´´chytne mě kolem boků a přitáhne si mě k sobě. Sáhne mi pod sukni a doslova ze mě serve kalhotky. Rukou mi přejede po kundičce.
,,Kláro, ty nikdy nezklameš. Opět si příjemně vlhká. Připravená.´´ usměje se.
,,Marku´´vzdychnu. Sedám si na stůl a své nohy mu ovinu kolem boků a přitáhnu si ho.
Proniká do mě a já z jeho přírazů vnímám, že po mě touží víc a víc. Čím dál víc na mě nálehá a já jsem šílená chtíčem. Tiše vzdychnu a užívám si ten pocit, že ho mám opět v sobě.
Začnu si diktovat svoje tempo a svou rychlost. se zavřenýma očima se usměje.
,,Miluju tvůj úsměv´´ zašeptám.
,,A já miluju tohle....´´skousne mou bradavku a silně přirazí.
,,Pokračuj...´´
Ta bolest jeho přírazů mě dohání na vrchol rozkoše a pak spolu padáme někam dolů.

***
Ještě zadýchaná se ohýbám pro své kalhotky.
,,Kotě tohle nedělej´´ směje se Marek a jemně mě štípe do zadku.
Natáhnu si kalhotky, stáhnu sukni, Markovi věnuji letmý pohled a odcházím. ,,Ty si nezapomeň zapnout kalhoty až půjdeš na poradu.´´

***
,,Mějte se´´pozdravím sekretářku na rozloučenou.
Nasedám do auta, Markovu zprávu zda jsem stále naštvaná ignoruji...Je si mnou až moc jistý...

Klára***