Kuličky

Znáte to. Vstanete levou nohou, prostě den blbec. Když se takových dnů nakumuluje víc, je to prostě blbý týden. V práci stress, nic se vám nedaří, domů se připlazíte utahaná a kdo to odnese? Kdo je zrovna ruce, většinou manžel. Pára prostě musí pryč. Společný sex? To bývá ta poslední věc, kterou bych chtěla dělat. Jen bez zájmu podržet a předstírat jsem se ještě nenaučila a učit se to nemíním.

Není divu, že mě po takovém „suchém“ týdnu, až se situace uklidní, začnou dohánět ty správně chlupaté myšlenky…
Jako to sobotní ráno, kdy jsem se probudila zpocená do reality a škrábala ze své paměti vzpomínky na sen, který mě totálně vykolejil. Proboha! Dyť já jsem se před chvílí nechala ojet partou nadržených samců, zatímco nic netušící manžel chrupal vedle mě a beztak se mu zdálo o tom, kde sežene levnější naftu. Tak to je úlet! No co, nafta nenafta, chuť je chuť, tak mrštně vklouznu pod jeho peřinu, jdu na věc přímo a rychle. Úkol zněl jasně: potřebuju TO! Už v ruce držím jeho penis a jazykem ho luxuju na krku tak, jak to má rád…. Probouzí se…nahoře i tam dole. Něco zamrčí a dřív, než po mně, sáhne po budíku, koukne na ciferník…

“Zaspali jsme, vstávej!!“
„To si snad děláš srandu, ne??!! Dyť je sobota!“
„Zapomnělas? Jedeme k vašim na Vysočinu, jsme pozvaní na oběd. Víš, že nesnáším nedochvilnost.“
„Hmm…ta tvoje dochvilnost tě taky může stát manželství…nebo život…“ zamumlala jsem polohlasně a aspoň na protest jsem si drsně sáhla do klína.

Už byl v koupelně. OK, první set vyhrál. Rychlá sprcha, pro jistotu studenější vodou alespoň od pasu dolů, oblíct, učesat a vyrazit.
V tom mě to napadlo. Dlouhá nudná cesta před námi, proč si ji trošku nezpříjemnit. Úsměv na tváři, otevřít můj oblíbený šuplík, zvednout jednu nohu na postel a kuličky jsou tam, kde mají být. Už jen ten pocit zaplnění mě neskutečně vzrušuje.

„Kde jsi, už tady stojím pár minut, nebudu to zase hnát, abych dal Simirovi vydělat.“
„Už jdu!“, uznávám, že má pravdu a koukám za ním, jak šupajdí po schodech dolů. Nakročím na první schod, zarazím se, couvnu a přivolávám výtah.
„Odkdy jezdíš výtahem?“ ptá se dole.
„Ále, nějak mě bolí koleno.“ Copak mu můžu mu vykládat, že už o patro níž bych měla svůj první dnešní orgasmus a do přízemí by mi kuličky přivodily další? Nemůžu!
Se slovy „Koleno potřebuje rozhýbat“ nasedl do auta.

Vyrazili jsme, cesta ubíhala celkem v pohodě a díky hustému provozu a občasnému výskytu řidičských idiotů jsem na kuličky zapomněla. Jen do Prostějova! Provoz svedli do jednoho pruhu, který tvořily jakési panely nebo co to bylo. Auto se rozdrnčelo a kuličky začaly provádět to, k čemu byly určeny. Zalila mě vlna horka mezi nohama, stiskla jsem stehna těsně k sobě snad ze strachu, aby mi nevypadly. Rychlý pohled na řidiče, má starost jen o cestu, přivírám oči a poddávám se tomu pocitu. Bleskne mi hlavou, mám hlasité orgasmy, ať nezačnu za chvíli křičet. Vlna vzrušení mě zaplavuje až po prsty na nohou…už se to blíží…ještě chvilku….a…NIC!!! Auto se zastavilo. Vytřeštím oči a vylítne mi z pusy „Kurva co se děje!!??“
„Prosím tě uklidni se, před náma je kolona, dyť to vidíš, ne? A říkali jsme si, že vulgarity máme jen do postele.“
„No jo, promiň.“ rozdýchám to a otírám si zpocené čelo. Potřebovala bych už utřít i dole.

Pomalu se šineme vpřed, pohrávám si s myšlenkou vytáhnout ho za jízdy manželovi z kalhot tak, jako už tolikrát předtím. Nevydržel by, udělal by mi to na první benzince, vím to. Kolona se rozjela, co teď? Co teď? Mám to! Jedeme přes Brno, jednou jsme v autě pokřtili garáže nákupního centra, úžasný sex.
„Miláčku, stavíme se ve Vaňkovce, oba jsme zapomněli na tetu, bude mít narozeniny, nic nemáme.“
„Sakra! To je pravda. Ale takhle to fakt nestihneme.“
„Nestihneme to tak, jako tak. A máme dobrou výmluvu – D1.“

Konečně! Brno, sjezd na centrum, u Zvonařky míjíme sexshop (wow) a už zajíždíme do prvního patra garáží ve Vaňkovce. První volný flek, stojíme. Hurá! Povoluji sevření stehen, když v tom něco bleskne. Pátrám pohledem a…kousek od nás lítá parta policajtů a fotí vykradené auto. Tomu zloději bych nejradši utrhla koule!!! Fajn! Tak tedy náhradní program. Já to nevzdám! Z Brna bez orgasmu neodjedu!

Vyjíždíme do druhého patra, míjíme výlohy, žádný nápad.
„Podívej, pěkný sexy tričko, to by ti slušelo.“
„Hm, jo hezký.“
„Hele vezmeš si pod něj tu novou pushupku a všechny manželky ženatých chlapů tě začnou nenávidět.“ směje se.
Mám to! „Tak jo, já tu nenávist risknu, pojďme ji tedy podpořit.“
A mám tě milánku, říkám si. Vcházíme do butiku, nikde ani noha, jen u pokladny dvě hodně koukatelné slečny mající na starosti cosi veledůležitého ze svého soukromí.
„Slečno, vyzkouším si tohle tričko v emku.“ a beru si jedno ze stojanu, pro jistotu sáhnu i po luxusní soupravičce spodního prádla ve vražedné rudé barvě s tangy, která spíš ukážou, než ukryjí.
„Jo, kabinky jsou vzádu.“ povídá slečna, aniž by se na mě podívala.
„Pojď se mnou, ty máš kritické oko. Třeba mi to ani slušet nebude.“ táhnu manžela dozadu ke kabinkám.

Vím, co chci a už se to blíží. Zatahuju za náma závěs kabinky, rychle si sundávám halenku, podprsenku…už mám na sobě jen sukni, kalhotky a lodičky. Manžela zjevně moje rychlost překvapila, mě taky. Je mi to jedno. Tisknu se na něj prsama a už mám jazyk v jeho puse. Jednou rukou ho držím za zadek, druhou mu rozepínám kalhoty…
„Udělej mi to! Teď hned! Tady!“

Jeho mužství se probouzí jako vždy rychle, už vím, jak na něj.
Otáčím se k němu zády, sukni si vyhrnuji nahoru a lehce se předkloním. Už cítím na kraji své jeskyňky jeho penis. Jsem dole tak mokrá, že jeho penis sklouzl a minul svůj cíl. Druhý pokus. Jooooo!!! Vyšla jsem mu vstříc a přirazila se zadkem na jeho břicho, až se musel opřít o stěnu. V tom ho cuknutím vytáhl ven… Jejda, kuličky, já na ně zapomněla. Zatáhla jsem za šňůrku, vypadly skoro samy, manželův obličej jsem teď fakt vidět nechtěla, tím spíš něco vysvětlovat. Tentokrát jsem mu ho vzala sama do ruky a zavedla si ho dovnitř. Byl to rychlý a živočišný sex, ne milování.
Zbožňuju společné vyvrcholení! Nesnáším, když mi při orgasmu zakrývá pusu, abych nekřičela. Tentokrát mu ale musím poděkovat. Kolena se mi podlomily, byl to orgasmus, kdy až ztrácím vědomí. Cukání v jeho penisu byl signál, že mě naplnil. Byla jsem spokojená, manžel taky.

Z kabinky odcházím v novém spodním prádle a novém tričku.
„Co jsme dlužní?“ ptám se slečen u pokladny.
Slečny koukají, nic neříkají, prohlíží si mě, sjíždějí pohledem manžela. Ví to, to je jasné, musely to slyšet.
Nečekáme na jejich kalkulaci, stejně by to bylo zbytečné. „To je dobrý.“ podávám slečně patnáct stovek včetně stovky navíc za možnost užít si na netradičním místě.

Tak takhle nějak se to stalo. Slečny z Vaňkovky, pokud jste se tu poznaly, už nejsem tak majetnická. Rádi s vámi zajdeme na kafe a možná vám i prozradíme, co jste neviděly, jen slyšely.