Vím, že tady už spousta blogů o nevěře byla, ale já to vezmu trochu po svém. Tenhle blog je mířený spíš na mužskou část osazenstva, takže to převedu na auta.
Proč teda jezdit půjčenou felicií, když mi v garáži stojí Bugatti Veyron s nejluxusnější výbavou, co je k mání. Já dokážu pochopit svezení se jinde z logických důvodů, jako je třeba nedostatek jízd. Sám jsem z tohoto důvodu několikrát přemýšlel, že se půjdu svézt jinam, ale nakonec jsem to nikdy neudělal. Model v mé garáži není z nejhorších, ale frekvence jízd je prachmizerná, nicméně za to, abych se svezl v něčem horším, mi to nestojí a příležitost svézt se v něčem lepším se zatím nenaskytla. Teď mě nejspíš zastánkyně práv garážovaných automobilů zlynčují, že za to určitě můžu já, nebo starání se o malá autíčka a garáž, ale většinu toho dělám já a to i o víkendu a často se snažím i navodit atmosféru vhodnou k jízdě, ale s malým nebo žádným účinkem. Jak jsem ale již říkal, ještě jsem nic neudělal a to ani když situace dospěla tam kam dospěla a to že pokud bych od teď začal jízdy počítat, tak druhou desítku budu načínat přesně za rok. No nic, to jen abych vysvětlil proč nad tím vůbec přemýšlím.
Co ale nechápu je chlap, který má ve své garáži prakticky nejluxusnější auto s nejbohatší výbavou a chutí jezdit denně a stejně se radši jde svézt jinam a většinou v něčem horším, ono totiž něco lepšího se najde jen těžko. Proč? Jaký má k tomu důvod? Ta felicie mu přece nemůže dát něco, co mu Bugatti dá v luxusnějším balení. Kecy, že chlap je od přírody naprogramovanej jezdit v co nejvíc autech, jsou jen kecy. Tak proč?
Já jsem asi z jiný planety, ale může mi to teda někdo osvětlit?