Důvody k nevěře

Tuhle se tu někdo ptal na důvody k nevěře. Na jednu stranu může být důvodů tolik, co nevěrných lidí, protože každý si to zdůvodní jinak. Ale z jiného úhlu je důvodem jen to, že prostě chceme. Podle mého názoru nejde ani tak o důvody, jako o berličku jak uklidnit své svědomí. Pokud si nevěru dokážeme sami před sebou zdůvodnit, tak taky sami sebe dokážeme přesvědčit, že vlastně neděláme nic špatného. Ale už to, že máme potrebu si to zdůvodňovat, zavání tím, že jsme si vědomí že to není úplně ok. Jako důvod tu byla zmíněna třeba dlouhodobá nemoc partnera, znemožňující mu sex. A teď kde je tady důvod k nevěře? To že je nemocný, to že mi dovolí milence, nebo to, že jsem frustrovaná? Když budu vědět, že mu tím ublížim, tak mi budou důvody na nic. Svědomí tím neuklidním a jako alibi to taky fungovat nebude. Tak k čemu mi bude dalších 10 důvodů?! Buď jsme nevěrní a jsme připraveni nést následky, ať už jsou jakékoliv, nebo nevěrní nejsme. Ale pokud se nás někdo ptá na důvody, tak jen chce slyšet nějakou obhajobu, aby nás nemusel odsoudit. A pak už záleží jen na nás, zda nám záleží na jeho mínění nebo ne. Jestli nás napráská těmi důvody nijak asi neovlivníme, takže ve výsledku je to zase jen o našem svědomí a našem partnerovi. Záleží jak nevěru vnímáme. Pokud je v pořádku, důvody nepotřebujeme, a pokud je nám proti srsti, ani ten nejlepší důvod nám to nijak neusnadní. Tak k čemu jsou důvody?!