On

15.10.2017 13:40 · 602 vue Nechamtonavas

Nebyla to láska na první pohled. Myslela jsem si o něm, ze je to libovej frajírek - alfa samec, jak mi o sobě jednou sám řekl. Jak mě rozčiloval.. těma svýma pohybama, chováním. Někdy se choval jako dítě - vytáčelo mě to. Prej měl 500 holek. Bylo mi z něho špatně. Nechtěla jsem s nim nic mít. 1.2.2016 jsem jela k němu. Nevím, co mě to popadlo. Nelíbil se mi. Chtěla jsem mu dát trochu zabrat. Pamatuju si, jak seděl u toho stolu, smutně sklopil oči a řekl: “ona si mě najde.” Byl sám, nikoho neměl. Najednou jsem pochopila, že má duši. Vylekalo mě to, nebyla jsem na to připravená, navíc - nic tomu nenasvědčovalo. Jeho chování byla jen maska, byla to hra. Nakonec jsem se zamilovala. Do tý jeho citlivosti. Do tý jeho citlivosti, kterou musí nejspíš pracně schovávat. Má krásný hluboký oči a určitě je děsně náladovej a labilní. Je neústupnej, tvrdohlavej, výstřední, chová se jako dítě, chtěl by všem pomáhat, jde si za svým, ale nejspíš o sobě často pochybuje. Je zajímavý, jak jedna vlastnost dokáže odsunout to ostatní..