Jen tak se vychcat...

Ono si člověk řekne, že na tom není nic těžkého, že? Zajdi si na záchod a hotovo. Já se těšil až se vymočím na nádraží. Bohužel hospoda kam jsme si s Psycho a Lady sedli, neměla WC, což teda absolutně nechápu. Tak jsem se rozhodl, že se vyčůrám ve vlaku. Je to pro mne takový trochu adrenalinový sport a taky jsem na WC ve vlaku nebyl už snad deset let.

Poctivě jsem to teda držel, abych to vypustil až ve vlaku. V Praze ale toho vlaku nalezlo tolik lidí, co bylo vychcaných dát dvacku ukrajince, aby si ulevili. Tak jsem se vybalil v kupé a s úsměvem na rtech se vydal na WC. No jak jinak, WC bylo obsazeno. Chvíli jsem tam před ním stepoval a pak se rozhodl jít do jiného vagónu. Projdu chodbou k dalšímu WC. Opět obsazeno. Zkouším další vagón. Obsazeno...

Kurwa, kurwa, kurwa...!!!

Jsem už na konci vlaku. Nezbývá než počkat. Můj močák jakoby to veděl, hajlz jeden, začíná tlačit ještě víc. Stojím v chodbičce s překříženýma nohama a křečovitým úsměvem čekám, až se WC uvolní. Slyším zřetelné spláchnutí.

Sláva!!!

Čekám... Čekám... Čekám...

Konečně se otvírají dveře, vyleze ven slečna a přiblblým úsměvem a za ní kluk si zapíná poklopec. Ona má v momentálně rudé tváře, když kolem mě prochází a on se tváří jako borec. Konečně vylezli a já zapadnu na WC. Rychle se zamknu a rozepínám rozparek. Prkénko zvedám nahoru a vytahuju čuráka ven. Přetáhnu rolák a zamířím do mísy. Už to chci pustit ven, když vlak najednou přibrzdí.

Kurwa!

Chytám balanc, protože žalud zvedá povážlivě svou špičku vzhůru a úplně mimo mísu. Když to vyrovnám a opět správně zamířím na cíl, vlak zničehonic zahne doleva. Kurwa! Zase balancuju a snažím se zamířít do misy.

"Važení cestují, náš vlak přijíždí do stanice Pardubice, kdo zde svou jízdu končí s těmi se loučíme... "

No kurwa je to možné. Vlak sebou začíná cukat ze strany na stranu, jak ho směrují výhybky. Poskakuju kolem mísy jako debil. Močák už nespolupracuje a pouští stavidla. Táááák ze špičky už to tryská ven a já si jednou rukou držím rifle a druhou rukou pečlivě mířím do mísy. Vlak sebou stále cuká a já se to snažím vyrovnat. Roztahuju lokty a snažím se zapřít o stěny, jak na sviňu jsou příliš daleko, vlak opět zabere a beru zase balanc. Tentokrát padám na mísu. Stále mířím čurák do mísy, protože teď už to nezastavím...

Buuuum...

Ozve se dutá rána, jak narážím hlavou do stěny nad mísou, rychle se rozkročím s stále čůrám do mísy. Taaak konečně mám tři pevné body, teď už to dočůrám. Ozývá se podivné syčení, které trvá asi pět vteřin. Usilovně přemýšlím co to může být....Najednou srrrrrk, brrrrrrrrrk a ffffffrrnk a mísa je prázdná... Čurák ovšem čůrá dál, ikdyž už obsah mísy je fuč. Vlastně jsem rád, protože už se ta mísa povážlivě plnila. Ještě asi minutu doširoka rozkročen a hlavou zapřený o stěnu čůrám....

Konečně...

Tak hotovo...

Zvládl jsem to, aniž bych počůral mísu, nebo zem kolem záchodu. Oklepu čuráka a schovám ho do bezpečí riflí. Hlavu zvednu ze stěny, když se opět ozývá to divné syčení,pak zase srrrrrk, brrrrrrrrrk a ffffffrrnk a mísa je prázdná. Koukám na stěnu a já se hlavou trefil rovnou do spalchovátka. Myju si ruce, když vlak zastaví ve stanici. Ještě si je utírám do papírových ubrousků. Taaaak. Hotovo.
Rychlá kontrola stavu mého účesu. No jo. Jsem krásný, krásný, krásný...

Otevírám dveře a zvedám pravou nohu, když vlak sebou zase prudce cukne v rozjezdu. Jak to nečekám, vystřelím z WC otevřenými dveřmi ven tak rychle, ze se rozplácnu o protější dveře mezi vagóny.

Kuuuuurrrrrrrva!!!

Chytám se stěn a zavírám dveře WC. Dojdu do svého kupé a sedám si do sedačky. Bolí mne hlava, loket a koleno....

Začínám si říkat, jaký byl ten týpek borec, že se v takových nebezpečných podmínkách nechal od té slečny vykouřit...

S mým štěstím bych už byl bez čuráka a slečna po večeři...

Fred