Vzpomínání

Je sobota,čas krásného babího léta. Sedím a vzpomínám na čas babího léta před mnoha a mnoha roky. Zanedlouho si s manželem připomeneme ten den ,kdy jsme se vzali. A s touto vzpomínkou se mi vybavila jedna příhoda,kterou jsem já sama nezažila,ale těsně po svatbě se mě jen tak lehce dotkla. Třeba se zasmějete se mnou. V tu dobu,před svatbou, jsem měnila zaměstnání.Přišla jsem do kolektivu kde mě nikdo moc neznal. V té době tam taky pracovaly dvě nerozlučné kamarádky. Jedna měla z nepovedeného vztahu s cizincem dvojčátka a ta druhá se chytala právě na mateřskou se svým prvním dítětem. Vlastně to byl důvod, proč jsme si jednoho dne sedli všichni pohromadě,abychom se s ní rozloučili. Bylo to moc příjemné odpoledne a děvčata se hodně rozpovídala. Jedna příhoda střídala druhou,až nakonec přišla na řadu i ta, na kterou si já se smíchem vzpomínám. Holky se na nějaké podnikové akci seznámily se dvěma kamarády. Jedna bez druhé neudělaly nic,tak i na rande se chodilo ve čtyřech. Nikomu to zřejmě moc nevadilo. Jednou se domluvili všichni čtyři na příjemném odpoledni a noci na chatě. Pravděpodobně se dobře bavili,možná i něco vypili a šlo se spát. V noci se chlapci probudili a sešli se u WC. No a aby si užili ještě víc než do této chvíle,se smíchem si vyměnili svoje postýlky. Nezůstalo jenom u výměny postelí,vyměnili si i děvčata. Noc to byla prý krásná a vášnivá. Pánové asi řádně unavení sexem a alkoholem se už jaksi zapoměli vyměnit zpátky. To ranní probuzení se zřejmě neobešlo bez fyzického násilí. Holky řádily a právem jako pominuté. Došlo i na facky. Já jsem si příběh se zájmem poslechla a jako všichni se mu moc zasmála. Večer jsem ho začala vyprávět doma mému tehdy hodně čerstvému manželovi. Vyslechl mě hodně potichu. Vůbec se mu to nezdálo zábavné. Dokonce se celou dobu tak divně tvářil a ošíval. Nakonec mu to nedalo a začal mi vyprávět ten stejný příběh ,tak jak ho prožil on a jeho kamarád,který nám byl dokonce za svědka na naší svatbě. Až v tu chvíli mě napadlo, co by asi povídaly ty dvě ,kdyby věděly komu to vypráví. Samozřejmě jsem to nevydržela a po nějakém čase jim to povyprávěla,dřív než obě zjistily,koho jsem si já vlastně vzala. Dodnes se potkáváme. Tehdy mi možná i záviděly,že jsem ho dostala já. Dnes už mi nemají co závidět. To všechno co s ním prožily obě dvě a nakonec i já už dávno odnesl čas. Co dodat? Všem nám zůstala vzpomínka a mě navíc dodnes manžel.