Zvrácenosti nevšedního dne

Jsem dr. BezLáska.




Možná, že to zní krutě, ale je to taky pravdivé, i když: "Kdo v dnešním světě stojí o pravdu?" Chci klamat a chci být klamán, ale to všechno jen s malou podmínkou, že když do pekla, tak na pořádným koni.




Můj vlastní chtíč mě smýká životem ode zdi ke zdi, skoro bych řekl, že je s podivem, že vážný držkopád mě ještě teprve někde a někdy čeká, ale ať si. Přece nezůstanu nepolíben všelikými slastmi života, co se jich nabízí vůkol.




Společnost nepřeje takovým jako jsem já... nejsem zlý ani nikomu nebudu vnucovat svůj pohled na svět, jen maličko žádám, nechte mě mít svůj vlastní svět plný slastí, vzrušení, perveznůstek, nemravností a úchylek. Někdo sbírá motýly, jiný zas jezdí na motosrazy, soused od večera do rána kutí cosi v dílně... ja si svůj volný čas a koníčka představuji v latexu a s mokrým klínem rozdávajícím a přijímajícím slast ze všech sil. Ano, možná to je zavrženíhodné, ale není to o nic míň nevhodné než pěstování mrkve na zahrádce.




Popravdě jsem přemýšlel o čem by blog mohl být, protože psát příběhy mi přijde jak olizovat obrázky v pornočasopise... když se dá ta samá činnost provozovat na živo. Ale asi najdu čas od času téma... o ženách, mužích, tužbách... a svém lehce zvráceném pohledu na společnost a její svazující partnerská dogmata.