Splněná touha

Tahle vzpomínka není veselá historka z natáčení,ale třeba rozesměje. Vrací mě do doby,kdy jsem měla docela zajímavou práci,která mě nutila docela často cestovat do Ruska. Většinou se mnou cestovala moje asistentka Lenka. Byla to hodně veselá ženská,takže jsme se nikdy nenudily. Jednou v noci mi na hotelovém pokoji při sklence sektu vyprávěla o své touze,prožít aspoň jednou noc plnou sexu s nějakým seveřanem,nejlépe Švédem,prý je to pro ni ta pravá exotika. Takže, když jsme se jednou v zimě ocitly až v Petrohradě,bylo mi jasné,že si Lenka nenechá tuhle příležitost ujít. Byly jsme pozvané do takového příjemného baru a dobře jsme se bavily. Někdy kolem desáté se objevil chlap,krásný,dobře narostlý, v kožichu, na hlavě kožešinovou beranici.Ještě dnes ,když zavřu oči, tak ho před sebou vidím. Lence doslova učaroval. Nějak se seznámili,párkrát si spolu zatančili a už se přišla rozloučit. Já jsem ji znala,bylo zbytečné jí něco rozmlouvat,tak jsem se klidně bavila dál. No a to co teď budu vyprávět ,už znám z jejího vyprávění. Ráno jsme se potkaly u snídaně.Vypadala spokojeně,jenom se tak nějak přihlouple usmívala.Zeptala jsem se co se stalo.Začala povídat. Švéd byl docela příjemný chlap,moc pozorný a něžný milenec,jenomže toho prý moc nenamluvil.To už jsme se smály obě. On jak v sobě přestal kontrolovat toho seveřana,tak se docela hodně rozpovídal,ale rusky. Jenže to už bylo pozdě na nějaké vysvětlování. Já jsem se se Švédem Nikolajem seznámila až druhý den večer. Byl to opravdu hodně příjemný chlap,i když Rus. A Lenka? Až do konce této služební cesty už žádné jiné touze nepodlehla. Na Nikolaje si rády zavzpomínáme i po letech,stačí si nalít panáka vodky a smějeme se hodně dlouho. Tajnou touhu máme asi všichni,je krásné když se vyplní,třeba jenom tak jak ta Lenčina.