Mám na to chuť!

Bylo mi doporučeno, abych sem vložil něco víc patřičného na tyto stránky. Nějaké své pocity a mohou být prý i lechtivějsí. Dobrá zkusím to, ale za výsledek neručím... Jsem amatér začátečník.

...A je to tu, už zase! Zase mě berou choutky. Ano zase mám strašnou, obrovskou, dráždivou, spalující, neutuchající chuť. Už mě to zase chybí. Zase mě to chytlo a bude držet, než se toho zbavím. Jsem zase plný chutí, které mě budou trápit, dokud je neukojím. Za oknem svítí sluníčko, které se občas schovává za mráčky a pofukuje mírný svěží větříček. Vzduch voní po nočním dešti a já mám takovou chuť obléct na sebe hadry do lesa, sednout do vitary a vyrazit do přírody. Projít se po lesních cestičkách a nalokat se čerstvého voňavého vzduchu. Po nočním deštíku se bude chtít zvěř osušit a vytáhne ze svých zálehů na paloučky a louky, aby oschla. Uvelebil bych se někde na posedu, vzal dalekohled a koukal, jaké nám jarní příroda přichystala zázraky. Pozorovat jak zvěř přebarvuje, jaké paroží nasadí samčí zvěř. A ten pohled na rostoucí čerstvou zeleň a kvetoucí louku je povznášející. Jen škoda toho děsného sucha. Půda by měla být teď nasáklá vodou a měly by všude zurčet pramínky a potůčky, po lese i v polích a na loukách a plnit potoky a řeky. Stejně mi v přírodě krásně. A zatím musím trčet ve službě, až do zítřka.

Taky mě začala honit mlsná. Víte vy, co je to za hrůzu, když vás chytne? Děs k zbláznění! Zbožňuji tu čokoládovou chuť v puse. Já bych se tak strašně rád zakousnul do likérové špičky, nebo dortíku... Líznul si pařížské šlehačky a špičkou dezertní vidličky křupnul čokoládovou polevu. Nabral si malé soustíčko k vychutnání té sladkonahořklé chuti čokolády... A sežral to! ...Ale to bych se taky brzy nemusel vejít do nové zimní bundy od Hillmana, kterou jsem dostal od Ježíška. Takže se nic žrát nebude. Ale jsou to strašná muka, když je někdo závislák, jako já. Ano jsem závislý a mám absťák. Je to stejné jako být závislý na jaké koliv jiné droze. Stejně jako kouření, šňupání, nebo jiné užívání návykových látek je čokoláda návyková a její konzumace vylučuje do těla endorfiny.

A zmiňovat tu moji poslední obrovskou chuť, při které se uvolňují do krevního řečiště kvanta endorfinů snad ani nemá smysl. Protože začalo jaro a to když na jednoho vleze, je konec. Člověk pak myslí jen na to, jak ukojit ten nejsilnější pud na světě. Chtěl bych k sobě přitisknout samičku a čechrat její vonící vlasy po šamponu, ale klidně i od kouře z ohně. Čichat k té jemné pokožce na krku mírně za uchem, kam se vetře malinká kapička parfému. Líbat vlhké a horké rty co se decentně pootevřou, aby se spolu rtíky pomazlily. Jemně je skousnout zoubky a pohladit jazykem. Polaskat jazykem jazýček, aby se krásně proplétaly a cítit tu sladkou chuť polibku a ochutnávat sliny toho druhého. Vnímat její zrychlený tep a vzrušený dech. Jemně ji kousnout do ucha, polechtat špičkou jazyka a šeptat čuňačinky. Vsunout jednu ruku pod tričko a hladit tu jemnou kůži na bříšku a na zádech. Sunout tu ruku po kůži pod tričkem výš a výš až narazí na kraj podprdy. Pohladit ty krásné tvary v košíčcích a přes látku cítit trčící bradavky. Jeden neodolá a zmáčkne ty tvrdé hrudky mezi prsty, až zavrní ten krásný známý vzdech a ona přitiskne se ke mně blíž. Druhá ruka zamíří pod vyhrnutým trikem níž pod kalhoty, za lem kalhotek a stiskne pevně ten krásně kulatý zadek. Prsty se zaryjí do toho krásného svalu a jí se noha jako by samovolně pozvedne, aby ruka mohla lépe uchopit tu krásnou nahou půlku... A dost! ...jsem ve službě, takže není záhodno, aby se mi topořilo a slintalo péro do boxerek, jen z pouhého pomyšlení. Myslím, že jsem své chutě popsal až až. Ta služba je kurva hrůza! Za šukání bych teď dal i tu koňakovou špičku, možná duši...

Jdu si uvařit kafe. A nejlíp s bromem.