Papírový hotel

Tenhle hotel má zdi tenké jako z papíru. Včera v noci jsem poslouchal, jek se v sousedním pokoji miluješ - zápas rty na rty,tělo na tělo, přitlumený výkřik,když do tebe vnikl. Napínal jsem uši za zdí z papíru, vůbec mě netrýznila žárlivost, naopak zaplavilo mě štěstí. Pochopil jsem,že na tuhle lásku nestačím, pochopil jsem,že tahle láska se mě netýká.

Poslouchám u dveří tvé horké vzdechy a nikdy dřív mi nepřipadal svět tak průzračný. Teď pouštíš sprchu.dokonce si zpíváš. Nikdy dřív jsem se necítil tak volně. Netoužím vpálit ti to do očí, ani ti zahrát stejné divadlo. Jsi prostě andělsky nahá ženská s andělskýma nohama a na papírových zdech hotelu je zapsáno, že se ti všechno odpouští.

Zaplavilo mě štěstí. Pochopil jsem,že tahle láska se mě netýká.

Přivázala tě ke kuchyňské židli,rozbila tvůj trůn,oholila ti hlavu.A pak jsi musel zpívat :Haleluja!

Leonard Cohen