Jaký šel, takovou potkal

Takové moudro mi přistálo kdysi kdesi v komentářích. Vzpomínám na různé páry, které znám, jak moc jsou stejní, nebo rozdílní. Třeba kolegyně Blanka. Vzala si chlapa o 15 let mladšího. Ona vysoká, štíhlá blondýna , on malý tmavovlasý. Celý život o ni pečoval, jako o bohyni. Nebo spolužák Daniel. Ten jich potkal asi víc, než je jmen v kalendáři. Že by všechny byly jako on? Pochybuji. Nebo kamarádka Lenka. Intelektuálka se zálibou v Art Deco, vážné hudbě a pěstování orchidejí. Rozvedla se a našla si obtloustlého plešatého prodavače ze stánku s kebabem, jehož nejvyšším intelektuálním počinem je gaučové sledování fotbalu s lahváčem v ruce. Dívám se na lidi které znám, přemýšlím, jestli by zůstali spolu, kdyby znali budoucnost. Jestli by si rozuměli s někým jiným lépe. Jací lidé se k sobě hodí? Někteří z mého okolí by lépe patřili k úplně někomu jinému, jenom se ještě neznají. Jaký šel, takovou potkal? Blbost. Lidé jsou různé, nelze generalizovat.