Feminismus??

Taky se vám ježí chlupy při vyslovení slova feminismus a feministka, tak jako i mně? Myslím, že většina lidí si stejně jako já představí bojovné sufražetky - ošklivé babochlapy - které nenávidí méněcenné chlapy a snaží se jim co nejvíce uškodit.

Nicméně jsem narazila na pár myšlenek, které mě přiměly můj postoj mírně přehodnotit, a podívat se, jestli je nějaká jednoznačná definice - no, tak jednoznačné není nic, lze si pod tím představit opravdu cokoliv:

"Feminismus označuje spektrum ideologií, politických a sociálních hnutí, která si kladou za cíl definovat, zkoumat a dosáhnout politické, ekonomické a sociální rovnosti mezi gendery. Tato nerovnost dle feministické teorie vzniká v důsledku patriarchálního uspořádání společnosti založeného na genderových stereotypech a rolích. Součástí feministických snah je tak i kritika a boj s genderovou nerovností, sexismem a misogynií a analýza těchto mocenských vztahů."

No, některé věci mi přijdou samozřejmé, např. volební právo, právo nakládat s majetkem, řídit auto, osobní svobody obecně i v manželství... ale to jsou takové lidsko-právní věci. Tady tahle rovnost je asi neoddiskutovatelná a pro nás v Evropě + USA apod. už samozřejmá.

Druhá věc je rovnost ekonomická a společenská. Tady už je to mnohem mnohem složitější, protože po ekonomické stránce a společenské si prostě ženy a muži rovni nejsou a jakékoliv vyrovnávací snahy v tomto směru mi přijdou nepřirozené. Jde např. o to, zda je pro zaměstnavatele stejně atraktivní zaměstnanec mužského pohlaví, který má mnohem menší pravděpodobnost odejít na mateřskou nebo se starat o nemocné děti, zda by měl muž na prvním setkání ženu pozvat, zda by ji měl z hlediska bezpečnosti doprovodit domů ... nebo realita svěřování dětí do péče jednomu z rodičů. Nechci říkat tak ani tak, myslím, že tady asi bude platit, že co člověk to názor. O sportovních výkonech ani nemluvě, tam snaha o jakoukoliv rovnost je v podstatě nemožná.

Ale co takové situace, které třeba nejsou úplně běžné, ale není jakýkoliv důvod jednotlivcům (jednotlivkyním) v čemkoliv bránit? Řidička autobusu, tesařka... trochu nezvyklé, ale proč ne. Tady by mi koukání skrz prsty asi vadilo ... jsem feministka? Nevím. Vesměs jsem zastánkyní tradičnějších rozvržení rolí, kluci jsou kluci a holky jsou holčičky, muži mají být hlavně pevní, ochranářští a zodpovědní, ženy mají být především obdivující a vřelé, ale nevadí mi jakékoliv vybočení, tedy ať si holky klidně hrají s autíčkama a kluci dělají korálkové náramky a jestli se dva dohodnou, že na mateřské bude otec... nemá smysl soudit a bránit komukoliv v tom, k čemu má sklon a k čemu má předpoklady.

Anebo taková obyčejná situace, když si zajdu na kafe do hospůdky, která není zrovna hogofogo. Chlapi se můžou zbláznit, neustále komentují, pokřikují, zvou na panáka, chtějí si povídat, a jen velmi těžko se smiřují s tím, že žena o společnost nestojí. Bylo mi i vysvětleno, že se tomu nemůžu divit, že samotná žena v hospodě je pro muže výzva. No, divit se tomu nemám v úmyslu, ale nenechám se tím ovlivnit. Feministicky vzato, ač se to může někomu zdát zvláštní, tak považuju za své plné právo vejít do veřejného podniku, aniž bych se tím zavazovala s kýmkoliv z hostů komunikovat. A je mi úplně jedno, že to spousta mužů bere jako svoji osobní urážku, že jim tu šanci ani nedám :) Vlastně mi to připomíná pobyt na amatérech - taky mnoho mužů předpokládá, že pobyt zde zavazuje ženu k tomu, aby si prohlížela jejich čuráky a slušně jim odpovídala na jejich ahoj, copak tu hledáš. A já myslím, že mě to nezavazuje vůbec k ničemu, a klidně si to budu ignorovat :)

Jen mě tak napadlo, jestli tenhle přístup ze mě nedělá vlastně feministku...? Ale zní to fuj, a jestli mě tak někdo označí, stejně to budu brát jako urážku :)) (Ty předsudky a stereotypy... ach jo.)