Věk není jen číslo

Přemýšleli jste někdy nad věkovou skladbou žen a mužů nejen tady na Amatérech, ale i na nudistických plážích, saunách a obecně místech, kde je nahota běžná? Jistě že nějakých faktů jsem si všimnul, ale zamyslel jsem se nad tím až poměrně nedávno a hlavně jsem si položil otázku, kterou si jako zvídavý člověk pokládám docela často: „Proč?“ Na všech zmíněných místech je převaha mužů. Snad jako jedno jediné pravidlo potvrzující výjimku bych zmínit naturistický kemp Valalta, který se považuje za kemp rodinný a jediného jednotlivce, kterého jsem tam kdy viděl, jsem byl já. Jinak převažují muži. V republice jich více není, spíše naopak. Spíše je poměrně zásadní slovíčko, žen je totiž v populaci pouze 50,7 %, tedy od prohry je dělí jen desetinky. Pokud se zaměřím na produktivní věk, karty jsou obráceně, do šedesátky je totiž více mužů než žen. S trochou nadsázky jde říct, že důchodu si dokáží užívat jen ženy, muži ze strachu před ním to raději zabalí. Takže v množství to nebude. Nabízí se v podstatě jen tři varianty, buď jsou chlapi od přírody exhibicionisti, voyeuři či prostě permanentně nadržení s lovcem v genech? Nebo všechno dohromady? Když kouknu na věk, dle našeho statistického úřadu je nejvíce padesátníků, patrně silný ročník. Na všech zmíněných místech vídám spíše starší ženy, zatímco muži jsou v podstatě vyrovnaní. Potkat ženu do třiceti na malé nudistické pláži se rovná výhře ve Sportce, zatímco na pláži ala Brněnská přehrada jedna ze sta takový parametr splní. Čím to? Čím starší žena, tím méně studu? Začíná žena s přibývajícím věkem uvažovat jako chlap? No nezačíná. Já v tom vidím jediný klíč a tím je být ve středu dění. Je to už pár let, co jsem si pokládal otázku při pohledu na školačky jedoucí do školy, proč má kruci minisukni bez punčoch, top bez rukávů a sandálky bez ponožek, když je venku pod deset stupňů? Proč dobrovolně mrzne? Ano, odpoledne bude teplo, ale proč teď nemá mikinu, kterou si odpoledne dá do batohu? Tenkrát mi bylo vysvětleno, že každá holka se chce líbit, chce, aby se za ní kluci (případně holky) otáčeli. A protože je konkurence vysoká, nestačí být jen krásná, chce tomu jít naproti. A je velmi zajímavé, že to dělá podvědomě. Ona si nevezme úmyslně tričko nad pupek, aby všichni slintali, ona se dokáže přesvědčit, že je to takto pohodlné a lepší, i když večer řeší na fóru, proč jí ty krásné boty rozřezaly nohy. A navíc, pro krásu se musí trpět. To bylo vcelku přijatelné vysvětlení, já mám geneticky v hlavě na ni koukat, ona má geneticky v hlavě líbit se, symbióza je na světě. Taky si vybavujete ty krásné letní dny, kdy nevíte, zda koukat doleva nebo doprava? Pokazím vám představu. Vciťte se do ženy, která dejme tomu od patnácti v závislosti na tom, jak se o sebe stará, do pětačtyřiceti je zvyklá na pohledy mužů a pozornost. Konkurovat školačce však už nedokáže a její popularita alespoň v jejích očích upadá. Je vdaná, manžel je mrzutý, že chce nové a nové kousky oblečení a najednou si nepřipadá tak žensky. Nepřipadá si tak na Václavském náměstí, ale jako nahatá ještě nějakou pozornost vyvolá. A jde to důstojně a legálně. Zamíří si to na Amatéry, kde se na ni lepí puberťáci, na nudapláž, kde ji okukují všichni či do sauny, kde je to dosti podobné. A ještě s sebou vezme manžela, který nabude dojmu, jakou má za manželku kost a povyroste i jeho sebevědomí, že má za manželku ženu, za kterou se chlapi stále otáčí, vlastně něco jako sbalit Miss World. A opět zde máme symbiózu, žena si připadá atraktivní a muži jsou v rámci možností spokojeni, že vidí alespoň nějakou frndu, když dnes na svou věkovou kategorii nenarazili. Už tu nebývám tolik času, jako kdysi, v podstatě sem hodím blog, povídku nebo chvíli pobudu na chatu. A právě na chatu si často pokládám otázku: „Co si jako myslíš, že se stane?“ V místnosti „intimní zpověď“ borec píše: „Hledám dnes na večer mladou holku do postýlky, Praha 3.“ Jednak to není místnost k seznámení, za druhé, proč by na to nějaká dívka zareagovala? Ona má zvláště zde mrtě nabídek, proč zareagovat na jednu naprosto nezáživnou větu? Rozkliknu profil a borec je sotva plnoletý a to kdo ví jestli. Usměji se, taky jsem byl takový, to prostě k tomu věku patří, být zoufalý a místy trapný. Nevadí, on to za pár let pochopí. V životě muže se vlastně skoro celý jeho život choulí lovec a alespoň očima loví dnes a denně dle pravidla, že staré maso je tuhé, to mladé lahodné. Ženy oběti jsou obětmi rády a to opět v každém věku a celý život se snaží být tou nejlepší obětí. Ale jsou rády loveny, ne být uloveny, něco jako Tom a Jerry. A ono to funguje. Je to někdy úsměvné, jindy trapné, ale funguje to. Symbióza prostě funguje. A jsem za to rád.