Matka zdolala matičku

Tak abych nebyla furt zapšklá píča, tak teď z vesela, ale jen malinko.

Dnes jsem po dlouhé době ocenila svou tělesnou konstituci a to, že jako křehká květina nevypadám.

Baterie v autíčku odešla do věčných lovišť a to totálně. Zápach zkažených vajec a řvoucí startovací powerbanka toho byly důkazem.

Tak jako správná, uhoněná žena činu jsem použila strýčka Google a vyhledala, kde nejblíž prodávají autobaterie. Říkala jsem si v duchu, máš to na zastávku kousíček, svezeš se a pak asi 500 m zaposiluješ.

Jako pravá blondýna jsem věděla jen to, jaká značka auta to je, že je to benzín 1.6 a ještě barvu, ale ta fakt podstatná nebyla. Baterie zakoupena a následoval dotaz pro blbce, jaký teda klíč mám použít k výměně. Prý desítku a třináctku. Jupí. Chtěla jsem zlehka popadnout baterku a ta svině vážila něco přes 17 kg.

Tak jsem se s ní lopotila na místo určení. Kolem mě poskakovalo rozverné dítě a popohánělo mne debilními poznámkami na téma, že se táhnu jak smrad. Mně v hlavě šrotovalo, jak ji vyměním a kde seženu ty klíče.

V autě žádné nářadí... pecka...pomoc u kamaráda...ten měl v repertoáru pouze kladivo a šroubovák. Cajk. Desítka nalezena, včil co s tou třináctkou. Po obhlédnutí situace jsem zjistila, že bez třináctky jsem v hajzlu, doslova. Matička rezavá a hnout s ní nešlo. Ok. Vezmeme na pomoc sikovky. Ani prd velebnosti. Dítě kolem mne poskakovalo a prudilo výkřiky jak jsem neschopná, a že chce na hřiště a tramvají nepojede, protože chce auto.

Tak vytočena jsem dlouho nebyla. V hlavě mi kolovalo, že to přece nevzdám. Opakovala jsem si mantru "jsi silák, dokážeš to". Najednou ruplo zápěstí a ta svině rezavá povolila.

A tak matka zvítězila nad matičkou. Kára startuje na první dobrou, mise splněna 👍

Pro dnešek šuku zdar, ale jen jednou a jdu ledovat pařátek 👍