•Jednou amatér,vždycky amatér•

V poslední době se sama sebe ptám co tady vlastně dělám a jestli by nebylo rozumné ten čas investovat nějak lépe. Každopádně se musím pochválit- omezila jsem to docela hezky, ale stejně mě to pořád nějak nutí se sem vracet.

Psal se rok 2005 a já dostala k Vánocům svůj první notebook, samozřejmě pro studijní účely. Do té doby jsem neměla žádný počítač a ten stolní u kterého seděl nonstop můj mladší bratr mě absolutně nezajímal. Vůbec jsem nechápala proč někdo marní svůj čas u internetu, ale ještě ten den se vše změnilo. Když jsem šla večer zkoumat co ta nová hračka umí, objevila jsem něco, co mě úplně pohltilo, byl to svět lide.cz. Okamžitě jsem si založila profil a začala chatovat. Ten večer jsem objevila i kouzlo psaní si o sexu a já byla natolik uchvácená, že jsem měla svůj první orgasmus touto cestou, druhý přišel záhy, když mi na email přišla i fotka jeho čuráka. Bylo to nové, nepoznané a svým způsobem i úžasně tajemné. /plně mě to pohltilo a já chtěla víc a víc a chatovala jsem celé noci až jsem si uhnala těžkou poruchu spánku a přestala spát, protože jsem se neuměla vzdát těch úžasných chvilek. Taky jsem si tam domluvila velmi brzo své první rande, pak i druhé a třetí... :)))

Po nějaké době jsem si začala všímat, že ti "nejlepší" chodívají na nějaké amatéry a že tam je i nějaká webkamera. Strašně se mi ten jeden chlap líbil, byť jsem ho nikdy neviděla, ale hrozně jsem chtěla získat jeho pozornost, ale na lidech mi ji moc nevěnoval, tak sjem musela jít štěstí kupředu a začala hledat ty amatéry. A našla. otevřela se mi jakási Erotická seznamka a hned v úvodu na mě vyskočilo několik čuráků a kund a já se styděla, co že tu vlastně budu dělat. Ale cíl byl jasný. Vzhledem k tomu, že jsem nesplňovala věkový limit pro založení profilu, srdce mi při jeho zakládání bušilo jako o závod. Prošlo to. Když jsem procházela jednotlivé záložky a začaly chodit první zprávy, tak jsem radši utekla. Ale nevydrželo to dlouho a do týdne byla zpět. To už mě pustilo na chat a já mohla konečně nějak oslnit toho kvůli kterému jsem zde přišla. Nebylo to hned, ale povedlo se. O tom, že to bylo jedno z největších fiasek třeba někdy příště. V tom roce jsem zde poznala ještě jednoho úžasného člověka, který je mým přítelem do dnes a doufám, že tady pro sebe budeme dalších mnoho let.

Na chatu jsem pak trávila mraky hodin, byla tu i super parta lidí a já se k nim vždy ráda vracela. Zbožňovala jsem erotické povídky, které mi dokonale rozvíjely fantazii. Ale když přišel první vážnější vztah, tak jsem své libůstky zde ukončila a věnovala čas svému milému. A na amatéry téměř zapomněla... I když jen krátce, protože tehdejší partner byl sexuálně velmi otevřený a rád experimentoval a tak jsem si sem společně chodili pro inspiraci a taky ji dávali ostatním, hledali zde i někoho na zpestření k nám, to vše pod párovým profilem, který se i s ukončením vztahu rozplynul...

O nějaký ten rok později, to už jsem byla v jiném vztahu, ale začínala jsem se "nudit", jsem si na amíky vzpomněla a zkusila se přihlásit ze zvědavosti na svůj účet a ono to fungovalo. A celý kolotoč začal znovu. A vlastně jsem to takhle nějak vždy cyklila.

Vrátila jsem se pak zase před třemi lety, kdy se posralo všechno co mohlo doma a já hledala únik z reality a to tu svítím do dnes. Za ty poslední 3 roky tady jsem ušla nějakou cestu a skončila u blogů a to už je jediný důvod proč sem chodím.

Ale čím dál tím častěji si kladu otázku proč? Mnohokrát tady padlo: "Jednou amatér, vždycky amatér." a já si tak nějak myslím, že je to pravda. Co si o tom myslíte vy? Jste tady trvale nebo se vracíte jako já? Dostali jste to, co jste chtěli?

Já jsem v podstatě nikdy žádné očekávání neměla a dostala jsem víc, než bych si mohla myslet. A za to díky