díru najdeš v sýru

Přátelé, kamarádi...

Nikdy bych nevěřila, jak láska dokáže s člověkem zacloumat. Nemyslím ted lásku fyzickou, takovou tu vypichovací, ale lásku jako takovou, takovou tu, co o ní básní básníci. Co se vznáší všude kolem. Takové to zaplavení city, ze kterých totálně zblneš.

Kdysi mě Klaus pravidelně nasíral, když mi posílal ráno na WA romantické GIFY, přestřeně barevná blikající srdce a takové kolotočářské hnusné píčoviny. Poslal mi tehdy jeden, který se mi teď neustále vtírá do hlavy.

Byl to takový malý roztomilý medvídek. Šel si, nic netušíc, když náhle se na něj shůry snesla lavina srdíček. Medvídek pod tou záplavou úplně zmizel. Věřím že ten nálet nemohl přežít.

Přesně tak si teď v poslední době připadám, jako ten malý roztomilý medvídek, který to má spočítaný.

Mám pocit, že už nemůžu. Říká se - když už nemůžeš, tak přidej - kurva! já ale fakt z toho už chcípnu.

Jsem hrozně dlouho zvyklá si být sama za sebe a teď se mi děje něco, co jsem si uměla představit jen jako děsivou noční můru. A co je na tom nejhorší... vůbec se tomu neumím a ani nechci bránit!
Protože právě v téhle formě je to hezký.

Padám do propasti, na jejímž dně mne zřejmě čeká sedmé nebe. Zatím je to teda jen zběsilý sešup. Nevím jestli je to, co právě žiju, štěstí, ale kurva kurva kurva, je to veliká adrenalinová nálož na jednoho člověka.

Jsem tak spokojeně vyšťavená. Kdyby mi tohle někdo řekl před dvěma měsíci, asi bych to brala jako sarkastický rýpanec, protože no, ale tak zase když pánbu dopustí, i stará motyka spustí.
Tak co by neeee, žejo :)

P.S. Při videohovorech pořád vypadám jako píča. Zjistila jsem, při tom zkoumání sama sebe, že můj levý profil je drzý, chlapecký, pravý profil, oproti levému, výrazně feminní a frontálně prostě celkově neuspokojivé :-)

P.S. Seru na to :-)

Konec hlášení.