Fyzioterapeut

Navštívila jsem terapeuta, fyzioterapeuta, abych byla konkrétnější. V podstatě nevím, co jsem si od toho slibovala, ale zkusit se má vše. Jsem otevřená všemu, to jistě víte. A tak jsem se vydala do jednoho zařízení, které je velice vychvalováno. Otevřu dveře, příjemná obsluha, anebo jak nazvat ty dámy za pultíkem, sestřičky? Byly milé, usměvavé a velmi ochotné, už za ten přístup dávám pět hvězdiček. Nesnáším lidi, co se tváří, jak by jste je obtěžovali. A ty se mě hned ptaly, jste objednaná?

Jasně, že jsem. To jsem už zmákla po telefonu a hned, co se mnou vyřídily formality, si pro mě přišel on. Mladý, sympatický chlapec. Tipuji kolem Kristových let. Víc určitě neměl. Pozval mě k sobě do pokoje. Každý terapeut má svůj pokoj. Není to lékařské zařízení, tak do ordinace, asi ne, ne? To je věc vedlejší. A tam se mnou sjel takový informační papír, co mě trápí a co bych chtěla. Mlčeti je zlato. Tak jistě, že jsem mu nevyprávěla o svých pocitech. Věřím, že by mi bedlivě naslouchal, ale to jsem si nechala raději pro sebe.

Pak koukl do počítače a ptal se mě, jestli můj muž tu chodí taky. Koukám. Zapřemýšlím. A povím, že nechodí. Shoda jmen. Můj muž by za toto určitě neplatil, je háklivý na korunu, ale to nevyslovuji nahlas. Pro jistotu se ale optám, jaké jméno je u toho příjmení? Když mi pověděl jiné, než mého muže. Potvrdilo se mi jen to, co jsem říkala. Ten můj by za toto neplatil.

Terapeut se po celý čas usmívá, působí tak nějak smířlivě. Na polici za ním samý chlast. To asi úplatky. A pak se mě zeptá, nebude vadit, když k nám přizvu zaučující se asistentku? Je blbý říct, vadí.

Nevadí.

Ale to jsem nevěděla, co přijde. Řekl mi, ať se svléknu. S tím jsem vůbec nepočítala. A hned mi problesklo hlavou, že nemám nalakované nehty na nohou. Taková ostuda!
Bylo mi trapně. Nechala jsem si ponožky. A on mi řekl, ať je dám dolů. Já nechtěla! Nakonec i ty, jsem musela svléknout!

V tu chvíli jsem se těšila na jediné, až odtamtud vypadnu. Položte se, pověděl. Hlas měl takový uklidňující a ta holčina koukala skrz jeho záda, co dělá. Chytil mě za prsty u nohou. A já jsem na to velice háklivá. Opravdu. Ne, kvůli nenalakovaným nehtům, ale prostě to nevydržím. Lechtá to. Zprvu se přiblble usmívám, ale pak už to nedávám. Začnu se kroutit, snažím se vyvléct, prostě citlivé místo. A on mi masíroval prsty u nohou, pak celou tu nožku, jednu, druhou. Utrpení. A prej, uvolněte se. Víc v křeči jsem v životě nebyla!

Na další schůzku, už jsem byla připravená. Zašla jsem si na manikúru, pedikúru, nehtíky byly dokonalé, nejen na nohou. A při vstupu do jeho místnosti, hned po pozdravu, jsem se rovnou svlékla do spodního prádla, zatímco on se díval do počítače. Jak se od něj odpoutal a podíval se na mě, pronesl, začínám být z Vás nervózní, paní, dodal příjmení. Řekněme, paní Píčusová, ať si nemusím vymýšlet jiné. V ten moment trapně.

To se jako zas mám obléct? Sotva jsem přišla!

Obléct jsem se musela. Vysvětlil mi, co se mnou bude dělat a ve spodním prádle u toho být nemusím. Tak nevím, asi na poprvé si mě chtěl jen prohlídnout. Přišlo mi. A zas ten stav, těším se, až odtamtud vypadnu. Asistentka u toho nebyla. Byli jsme spolu jen my dva.

Kdybych to neměla zaplaceno do konce, příště bych určitě nepřišla, ale čekalo mě ještě pár návštěv, něco jako zajít si na oběd o několika chodech. Akorát to nebylo vše v jeden den.

Při mých návštěvách tohoto zařízení, musím říci, že se to příjemně vypadajícími fyzioterapeuty hemžilo. Hezké tváře na pohled. Opravdu. A ty tělíčka. Hříšné myšlenky byly tu, ale s nimi pokaždé jen trapas.

S tím mým jsem si dokázala představit i sex, a po dvou návštěvách jsem na něj i tak hleděla, jako na objekt k uspokojení. Byl tak milý. Pokaždé si se mnou povídal, jak jsem se měla, co jsem dělala a co budu po zbytek dne dělat. Amatéry jsem vynechala zajisté. Ale bylo to příjemné, spíš to má v popisu práce, řekla bych, být příjemný a milý.

Svým způsobem jsem se na něj pak těšila, až na mě zas sáhne. Ale nikdy se to neobešlo bez trapasu. Jednou i zčervenal. Jednou i já. Kdybych si zaplatila další procedury, věřím tomu, že bychom se spolu vyspali. Díval se tak. A já se dívala zas na něj.

Jsem z Vás nervózní...

Nedívejte se na mě tak...

Paní Píčusová, Vy jste mi sáhla mezi nohy?

Trapné, a trapnější, a že těch vět bylo, které nás oba stavělo do takové situace, co teď?

A při té poslední návštěvě mi řekl, doufám, že se příště potkáme na jiném místě než tady, za jiných okolností... šibalsky se u toho usmíval, ale já se mu už neozvala. Třeba to tak říká každé.

Příště zkusím třeba masáže.