Malá koala

Opravdu bych chtěl svůj život částečně prožít tak jako malá koala, co tím myslím?
Být pevně a těsně přitulený k partnerce po většinu dne.
Je to těžké, někdo potřebuje milá slova, někdo gesta, někdo dary , společný čas a někdo k funkční existence potřebuje dotek. (Viz. Úžasná kniha 5 jazyků lásky)
Málo kdo potřebuje jen jeden, stejně tak jako málo kdo je jen jedním osobnostním typem (v rámci základních 4...)
Jak jsem již už v úvodu začal mne se týká hlavně dotyk. Tím ale nemyslím, že se chci primárně dotýkat ženy svým pohlavním orgánem. Zároveň ani neříkám, že to je špatné, ale prostě penis má moc malou kontaktní plochu oproti obejmutí a pohlazení člověka (bez ohledu jak ho má kdo velkého).
Je to celé ale takové "zvláštní". Jaká je v člověku ta potřeba toho doteku, kde se to bere? A jak to mají ostatní?
Nikdy jsem neslyšel o tom že by někdo měl nutkavou potřebu něco dostat. U slov ujištění s tím jsem již tak nějak setkal.
Už jsem tohle téma několikrát otevřel tady ve zprávách, nebo mezi lidmi které znám. Nic se ale nerovnalo té potřebě co člověk má když potřebuje obejmout.
Tím nechci jakkoliv znevažovat ostatní jazyky\potřeby, jen nemám dostatek informací.

(Popis vlastní zkušenosti z minulosti) Je mi zvláštní, jak moc je ta "touha" ochromující až svíravá, paralizující. Myšlenky neustále parazitují v mysli a přesvědčují celé tělo včetně mozku, že jediná smysluplná věc co má smysl dělat je obejmout nebo být obejmut. Člověk pracuje, čte, cvičí, prokrastinuje, dívá se na film... .Pořád se do myslí vkrádají svíravé myšlenky a touha naplnit tuhle potřebu, která člověka postupně ubíjí a přesvědčuje, že nic nic jiného nepomůže.

Jak z toho ven?
Získat alespon kousíček - "jiskřičku" tím že obejmu kamarádku kterou jsem dlouho neviděl. (Eee.. málem jsem zapoměl kde to vlastně píšu. Vysvětlení: zcela oblečeného člověka se kterým nemám nic sexuálně spojené a nemáme nic než jen přátelský vztah a byly jsme se jen projít lesem, popovídali jsme si o životech a úvahách a loučíme se u auta) A pak si ten pocit z toho přátelského obejmutí schraňují a odrazím se od něj, s jasnější myslí a začnu dělat vše co mám rád a naplňuje mne, abych se vysvobodil z toho sviravého pocitu.

Cvičení je taky fajn a "samo" vyplavuje hormony

Tohle bude super ezo, ale i taková je moje cesta. Objímat stromy, (odevzdat se mu a třeba jej i požádat o pomoc) mají moc, uklidní a rozjasní mysl.

Bylo mi doporučeno: zátěžová deka, nebo velký polštář\plyšák, tyto zmíněné nepoužívám v rámci vlastní "obavy", že bych pak neměl vůli změnit svuj stav a okolnosti, kdybych mohl být pod těžkou dekou a objímat nějaký mazlící válec.
Zajímavým faktem je pro mne i to (jak je popsáno i ve zmíněné knize) že se to dá načerpat doslova jako když dáte mobil na nabíječku a já se tulím a mazlím a pak po nějaký čas (záleží na okolnostech, již nevzniká ten pocit nedostatku)

Domnívám se, že jsem psychicky i fyzicky zdravý. Zmíněné "úzkostlivé" stavy jsem měl minulosti, aktuálně mám "relativně nabitou baterii" a celkově moje dny jsou většinou naplněny tvořivou činností, která mne opravdu baví. Jen vím že "baterii nebudu mít nabitou věčně".
Proto hledám nástroje které používají ostatní.

Jak to máte vy ostatní kdo máte taky primarní jazyk lásky doteky?
A jak to mají ostatní co mají jiné jazyky?
A celkově vyskytují se u někoho nějaké pocity nedostatku?
Jenom bych rád aby se trochu zachoval konstruktivní formát.
Přesvědčování, že sex je nejvíc a není nic víc chàpu... A uznávám že je to velmi mocné, když se spojí dvě duše a vědomě si to užijí a je tam opravdu "maximální kontaktní plocha doteku".
Ale rozlišuji jenom mazlení a sex s mazlením. Principielně to nemusí být ani přimo mazlení ale prostě dotek oblečeného člověka - učesat, podrbat, obejmout, pohladit... Všechno má různou úroveň významu\hodnoty, která se liší vzhledem k okolnostem.

(Jen bych ještě nakonec napsat, myslím, že neni potřeba vytvořit blog s tématem nesmyslnosti a zcestnosti obejmutí stromu, natož na amatéréch se už i objímají i stromy, kam ten svět dospěl..., ti co to nezkoušeli a nechápou mají nepochybně spousty jiných zážitků a jiný život. Kdo to zkoušel a někdy cítil energii tak to chápe. Nikomu neberu jeho víru ani jeho cestu, jen chci sdílet svoje myšlenky.)