Nebe peklo raj

Měla jsem dnes zase svého oblíbeného fešáka. Ví, že ho mám slabost – pokaždé, když přijde, úplně cítím, jak mi hraje tělem. Je vysoký, krásně stavěný, a když se svlékne, říkám si, že tohle je přesně ten typ chlapa, na kterýho se těším.

Na začátku se dělám, že je to jen klasická masáž – olej, záda, ramena. Ale on ví, že to se mnou nikdy nekončí jen u zad. Jakmile se uvolní, přisednu si na něj, skloním se k uchu a jen mu pošeptám: „Tak co? Nebe, Peklo nebo Ráj?“

Poprvé si dal Nebe – jen ruce a jemné hraní. Podruhé už měl koule na Peklo – svázala jsem mu ruce šátkem, zavázala oči a nechala ho pocítit, že tady rozhoduje jenom já. Žádná klasická masáž – střídám ledový olej, horké dlaně, nehty, občas plácnutí po zadku a mezi stehna. Jeho tělo je tak krásný, že mě baví si s ním hrát a nechávat ho čekat, kdy a jestli přijde dotek tam, kde to nejvíc chce.

A dneska si řekl o Ráj. Takže žádný svazování – jen hudba, já a moje ruce a celé jeho tělo. Nakonec byl úplně hotovej, jen tam ležel a dýchal.

Musím říct, že tohle jsou přesně ty chvíle, kvůli kterým tuhle práci miluju. On je ten typ, kterému ráda dávám všechno, protože to umí užívat a ví, že tady dostává něco, co jinde nezažije. A jo… už teď se těším, až přijde příště.