🧠 Amnezie 💤

Uložila jsem kolo. Protože vím, že bych na něm stejně už nejezdila, je brzy tma. Vzpomněla jsem si v létě na jednu rodinku a napadla mě taková věc, když jsem držela v ruce helmu.
Slyšela jsem historku jak jedné paní zachránila helma život, když spadla z kola na kterém jen seděla, protože celá skupina zastavila. Paní se převážila a s kolem spadla na bok, hlavou na kámen. Kdyby neměla helmu, byla by mrtvá. Takhle prý měla jen otřes mozku.
Maminka od téhle rodiny se kxichtila, když k ní manžel natahoval ruku s helmou, aby šla příkladem dětem, že všichni mají helmu. Manžel vypadal jako upjatý správňák, rodinně založený, ona vypadala, že toho má za ten den už dost a šla by na pivo nebo do sauny. Prostě voraz.
V hlavě mi okamžitě naskočil příběh, jak si tu helmu nevzala, spadla z kola a praštila se do hlavy. A má amnézii. Využije toho ve svůj prospěch ? Ty jsi můj manžel ? My máme děti ? Nevzpomínám si.

Byla ještě mladá, plná života. Manžel, dvě děti a pes. O víkendu chalupa a výlety na kolech. Přes to měla pocit, že nežije. Že jí život protéká mezi prsty. Všední den jeden jako druhý. Víkend jeden jako druhý. Sex 1x za 14 dní a z její iniciativy. Nepomáhalo být vděčná, nepomáhaly dvě zdravé děti, nepomáhalo zaopatření. Chtěla víc. Chtěla pocit, že žije.
Na další vágní projížďce na kole se opřela do pedálů, předjela je a z kopce nebrzdila. Rozepla si cyklistickou přilbu a zavěsila na řídítka. Cítila vítr v rozevlátých vlasech, roztáhla nohy a pustila řídítka. Ruce zvedla nad hlavu a výskala. Kolo jelo setrvačností. Měla pocit, že žije. Cítila, že žije. Byla zase šťastná.
Pocit štěstí netrval dlouho. Přední kolo vjelo do rigolu a mladá paní přeletěla přes řídítka a ležela v bezvědomí. Probrala se až v nemocnici. Byla v pořádku, jen si nic nepamatovala. Nikoho nepoznávala. Manžel odvezl děti k babičce a chtěl s ní být celý den a ukazovat fotky a vyprávět. Nechtěla. Bylo jí to nepříjemné. Doktor je utěšoval, že je mozek v pořádku a amnézie dočasná. Většinou trvá 48 hod. Nechtěla, aby se paměť vrátila. Nechtěla to, co manžel vyprávěl. Chtěla žít jinak.
V noci se probudila a "věděla".

Ráno dělala, že nic a po 14 dnech byla na vlastní žádost propuštěna z nemocnice. Odjela na chalupu, byla na neschopence, manžel v bytě, děti u babičky. Byly prázdniny. Potřebovala se najít, říkala. Máš času kolik potřebuješ, říkali. A tak toho využila. Jako první se vyspala se sousedem, kterému žena odjela do lázní a on ji pozval na skleničku do vířivky. Druhá oběť byl mladý vietnamec z potravin na náměstí, protože ji zajímalo, jestli ho mají asiati malého a jaké to bude opřená o basy s pivem ve skladu. Když se vrátila do práce, nechala se sbalit od kolegy s kterým to mezi nimi jiskřilo a který ji pak seřezal prdel tak, že se na ni nemohla druhý den sednout. Už měla pocit, že žije, ale nestačilo jí to. Manžel spal v obýváku, velkoryse ji přenechal ložnici a netlačil na ni. Možná měl. Možná neznal svou ženu tak dobře. Celou situaci "Chci zase žít" ukončila po víkendovém festivalu, kdy měla nedobrovolný sex s několika mladíky ve stanu a byla ráda, když ji třetí den ráno nechali.
Nebo tu amnézii ukončila po tom románku s kolegou a zároveň pokračovala, protože jim to pracovní náplň s pracovní dobou umožňovaly ? Kdo ví. To je na každém co si představuje, co by chtěl.

Co byste chtěli vy, kdybyste měli tu možnost ? Dělali byste něco, na co byste neměli za normálních okolností odvahu a vymlouvali se na ztrátu paměti ?
Byli byste nevěrní, rozešli se, skočili padákem, změnili práci, odjeli do zahraničí ?

Začnu. Já ano. Když si představím jak je ta žena frustrovaná, že už nikdy nic jiného nezažije a tu možnost má, já bych to na jejím místě udělala. Aspoň 14 dní bych předstírala, že tu amnézii stále mám a užívala si po svém. Odjela bych někam na welness a tam se nechala se svést a užila bych si noc s neznámým mužem, kterého jsem ještě ráno neznala. Otázkou je, jestli by to mělo ten efekt, když to můžu vlastně udělat, protože žádného manžela nemám a helmu vždycky nasazuju než se na tom kole rozjedu.
(smích)

To byla moje úvaha pro odlehčení a přeji vám tak krásný víkend jaký budu mít já. Ne, nejedu do welness a rozbít se umím i pěšky na cestě před domem.
😉