Reakce žen na oslovení cizím M

Já se obávám, při těch vratkých nohách a neartikulované řeči, že by se jim nepostavil, nebo by mne při nejbližší příležitosti poblili 🤣

Jeeee, to zní jak z lovestory😁 jojo, je to pěkné, když není člověk zadaný 😊 na druhou stranu je flirt zdravý a někdy potřeba 😊

1) nevím jak ty, ale já málokdy postávám na ulici a čekám, jestli se neobjeví něco, co bych mohla dělat. Většinou jsem tam, protože mám něco na práci.

2) je lepší si někoho nezávazně oťuknout, než s ním vlézt do kavárny a zjistit, že chceš utéct, ale už máš objednané...

Tak to nemám, vždy to beru pocitově. Ale o jednom jsem přesvědčen, vždy to začalo/začíná humorem , nenuceným vtípkem, při placení, ve frontě na zmrzlinu, na benzině, při tankování. Tak nějak hodíš vtípek, nebo alespoň rádoby vtípek :-)) Ono se to docela hned pozná jestli má k tobě dotyčná sympatie, někdy už to víš aniž bys ji oslovil, pak už jen vyčkat příležitosti. Ženský podle mě mají rády, když je chlap vtipný a vyzařuje z něj taková nějaká pohoda/vyrovnanost, ležérnost, a to pak odpustí i nějakou tu drzou připomínku.
Ohledně telefonního čísla :-)) To mě nikdy ani nenapadlo si o něj říkat takhle nějak ze startu, ony když jsou ty sympatie, tak ženy jsou schopny dát ti to číslo samy. Stačí po nějaké konverzaci /vtipkování /dvojsmyslech při loučení zahlásit : budu muset jít, rád jsem Vás poznal, docela mě mrzí, že už se neuvidíme . Nebo tak něco :-)) ženský jsou mrchy , myslím v dobrém slova smyslu , většině to nedá a pokud tam ty sympatie byly tak odpoví otázkou : a proč myslíte ? A tam už vzniká prostor pro to telefonní číslo . Pak jsem to někdy udělal tak , když jsem spěchal , že při loučení jsem jí dal číslo já , kdyby chtěla vyrazit , nebo i rovnou zašukat , tak stačí zavolat . Nikdo by nevěřil tomu, jaká to je magická věta s tím šukáním , ony dámy jsou nejprve konsternovány, protože to se jen tak neříká, ale na druhou stranu mi sdělily , že je to neznámé/přitažlivé a nakonec ta zvědavost zvítězila a ony zavolaly. Neříkám , že všechny , ale některé ano. Stoprocentně mohu říci, že v mém případě poměr venku a tady je 10:1 :-)))

To přece záleží na situaci, reaguješ a oslovuješ podle ní. Požádat pouze o telefon mi přijde jako hloupost, když bude chtít, buď ho dá sama nebo si o tvůj řekne.

Tak asi jo, ale pro mě je to tak osobní a zneužitelná věc, že ho nedám. Asi je to ale možná jen můj problém, jako jestli se ptáš na to, jestli ho ty jako chlap můžeš chtít, tak samozřejmě můžeš a za přešlap to nepovažuju.

To rozhodně, ale přijít za někým a zeptat se ho na číslo, mi přijde takové neomalené a puberťácké. Takže pokud se nepotkáte v lese, ale někde ve městě, tak bych to viděla nejdřív na navázání konverzace, pak se zeptala na kávu, a nakonec, pokud dotyčná řekne, že teď nemá čas, tak jí poprosit o kontakt, abyste se domluvili na jindy. Já bych teda číslo nedala, naposledy jsem dávala Facebook. Ale hlavně mi jde o to, že potřebuju nějaký čas, aby na mě ten člověk nějak působil (jestli mi je sympatický, má příjemný hlas, působí inteligentně), protože jenom vzhled pro mě nic neznamená. Můžu si rozumět i s mužem, který se mi na první pohled vzhledově líbit nebude, anebo naopak.