Paranormál sex 2 (Horor)

Nejedná se o pokračování jedničky ale o nový příběh. Je to více horor než erotika ale ta je tam též. Povídka má docela ujetý děj a nedobrý konec. Pokud se vám bude líbit, nedávejte mi palce ale rovnou se nechte odborně vyšetřit. :) Ps. Já už jsem objednaný. :P

Má kamarádka Petra mi dnes pozdě večer zavolala. Seděl jsem zrovna v hospodě s přáteli, popíjel druhý půllitr a sledoval fotbalový zápas v televizi, když se mi na stole rozezněl mobil.
Normálně bych to asi nezvedal ale Petra se mi líbí. Mladá boubelka s obřími ňadry. Párkrát jsem jí už zkoušel navrhnout, že bys se náš čistě přátelský vztah mohl posunout na intimnější úroveň ale Petra si po posledním zklamání, drží od mužů odstup.

Když jsem to zvedl, Petra zněla rozrušeně. Tvrdila, že jí někdo sleduje. Poradil jsem jí ať si zamkne ale ona mi řekla, že ten někdo není venku ale uvnitř jejího domu.
„Jak to myslíš uvnitř?“
„Mám pocit jako by mě sledoval nějaký stín. Ondro prosím přijď nechci tu být sama.“
„Dobře. Dopiji a hned jsem u tebe.“
Co se mě týče, na bubáky nevěřím a ten telefonát považuji za originální způsob, jak si k sobě zavolat kluka na šukání.
Ale mohla mi to říct na rovinu, přišel bych za ní tak nebo tak. Pomyslím si když do sebe obracím zbytek půllitru, zaplatím a jdu.

Petra bydlí o pár ulic dál. Mám to k ní pár minut. Cestou jsi vzpomenu, že mi Petra o svých podivných pocitech nedávno vyprávěla.
Bylo to asi den poté co zemřel její soused. Bydlel hned ve vedlejším domě a co si pamatuji tak s ním měla Petra problémy.
Byl to nesympatický starší chlap, opilec. Měl na Petru sexuální narážky a jednou se jí pokusil i osahávat. Dost se ho bála a snažila se mu vyhýbat. Když umřel, myslel jsem si, že se Petře uleví ale od té doby je spíše nervosní a vyděšená. Myslím si, že jediné co potřebuje je pořádně vyšukat díru, aby přišla na jiné myšlenky.

Kráčím temnou ulicí a už jsem skoro u Petry. Vytáhnu cigaretu, zapálím si, potáhnu a vydechnu kouř do studeného nočního vzduchu.
Když se rozplyne, vidím že stojím přímo před domem onoho zesnulého souseda. Ve všech oknech temno. Dům je mrtvý stejně jako jeho majitel. Naopak Petry dům září jak nějaký maják. Svítí v dolním i horním patře a zdá se že ve všech pokojích, dokonce i na terase.
Ona se asi vážně něčeho bojí. Pomyslím si.

Potáhnu si naposledy z cigára a špaček hodím na chodník před nebožtíkovu branku. Udělám pár kroků směrem k domu mé kamarádky když v tom mě vyděsí hlasitá rána. Málem jsem si pustil do kalhot. V úleku se otočím a vidím jak se po zemi kutálí víko od popelnice, která stojí pár metrů od brány toho opuštěného domu.
Tohle bylo sakra divný.... úplně mi buší srdce. Možná to udělala kočka... nebo závan větru. Když pohlédnu na ten opuštěný dům mám pocit jako by se v horním oknu něco pohnulo ve tmě za záclonou.
Naskočí mi husí kůže. Dám se rychle do pohybu směrem k zářícímu domu mé kamarádky Petry.

Stisknu zvonek a Petra po chvilce vycupitá ze vchodu mi otevřít. Hned u branky mě obejme.
Přitiskne mě na ty své obří kozy a já cítím jak v tom obětí krásně voní a hřeje.
„Děkuju že jsi přišel.“ Řekne když mě stále tiskne k sobě. Poté otočí hlavu na sousedův dům a se strachem v očích si ho prohlíží.
„To je v pohodě. Jsem tu rád.“ Odpovím.
„Raději půjdeme dovnitř.“ Navrhne Petra a táhne mě za rukáv bundy až ke vchodu. Celou dobu pozoruje sousední dům jako by se něčeho bála.
Když opouštíme terasu a vcházíme dovnitř, chci venku zhasnout. Sotva se dotknu vypínače, Petra mě zastaví.
„Ne! Nezhasínej.“
„Proč? Jsem tu s tebou nemáš se čeho bát.“
„Nech to svítit. On nemá rád světlo.“ Odpoví Petra a vystrašeným pohledem zapátrá ve venkovní tmě.
„Kdo on?“ Ptám se a také se rozhlédnu.
„No... to je jedno...“ Odbije mě Petra, zavře za mnou a zamkne.

„Dáš si něco k pití?“ Ptá se když vcházíme do kuchyně. Já se posadím na židli u malého stolku.
„Pivo asi nemáš co?“ Petra nesouhlasně vrtí hlavou.
„Mohu ti nabídnout, čaj ,kávu, džus.“
„Dobře, dám si kafe.“ Odpovím, odložím si kšiltovku na stůl a rukou si prohrábnu vlasy.
Petra se sehne a otevře jednu ze zásuvek odkud vyndá hrníček. Já při tom se zájmem pozoruji její velký vyšpulený zadek.
Představuji si jaké musí být blaho takový macatý zadek šoustat.
„Sladíš vid?“ Ujišťuje se Petra a svou otázkou mě vyruší z mého snění.
„Jo, jednu lžičku.“ Petra hodí lžičku cukru do šálku s kávou, vezme rychlovarnou konvici, napustí do ní vodu, vloží na podstavec a stiskne tlačítko. V ten okamžik zhasne celý dům a my se ocitneme v naprosté tmě.

„Pane bože...Ondro!“ Zní vyděšený hlas ze tmy.
„To jen vypadli pojistky. Klid... nic se neděje.“ Snažím se uklidnit Petru a vytahuji z kapsy svůj mobil abych rozsvítil baterku.
Než stihnu rozsvítí světlo na mobilu, Petra vyděšeně vykřikne. Když na ní namířím kužel světla, vidím jak stojí vyděšená, opřená o linku a zhluboka dýchá.
„To jsi byl ti vid?“ Ptá se a sotva popadá dech.
„Co jsem měl být já?“ Ptám se a kuželem světla pátrám po kuchyni.
„Ty jsi mě sáhl na zadek?“
„Kdy?“
„Těsně před tím než si rozsvítil světlo. Že jo?“
„No jak vidíš, tak já stojím celou dobu tady za stolkem.“ Odpovím náležitě zmatený z té její otázky.
Petra k sobě přitiskne ruce a úzkostlivě si sevře své boky. Její nádherné modré oči se jí zalesknou od slz.
„A nezavadila jsi zadečkem o ten šuplík?“ Ptám se a posvítím na otevřený šuplík, ve výšce jejího pozadí.
„Ježiš... to je možný.... “ Oddychne si uslzená Petra a popotáhne nosem.
„Promiň... já se asi chovám jako blázen.“ Řekne a je vidět jak se za svou reakci stydí.
„To je v pohodě. Kde máš pojistky?“
„Venku. Jdu s tebou... hlavně mě nenechávej samotnou.“ Dodá ustrašeně Petra, která se ke mě přitiskne a společně vycházíme z kuchyně.

„To je tím, že si svítíš v celém baráku. Hlavní jistič asi nevydržel ten nápor světel a konvice.“ Vysvětluji Petře, když odemyká dveře. Když venku otevřu pojistkovou skříň, tak se dlaní plácnu do čela.
„My jsme nevypnuly tu konvici.“ Poté se společně vydáme zpět dovnitř.
Vkročíme do kuchyně, posvítím na linku a ztuhnu. Všechny horní i spodní skřínky jsou otevřené, včetně šuplíků. „Co to.... kurva.... má bejt?“ Vyslovím a zmateně si prohlížím kuchyňskou linku.
Jsem trochu překvapený z Petry, kterou ten výjev nějak zvlášť nevyděsil. Prostě přistoupí k lince a vycvakne konvici.
„Počkej vidíš to co já?“ Ptám se abych se ujistil, že ty skřínky takhle nebyli.
„Jo to se mi tady občas stává.“ Odpoví celkem v klidu.
„Počkat.... tobě přijde normální, že se ti tu sami otevřou skřínky a šuplíky?“
„Normální ne... ale vadí mi to o dost míň, než když sahá na mě.“ Překvapí mě Petra svou podivnou odpovědí.
„Kdo na tebe sahá?“
„Ale... nikdo... můžeme prosím už nahodit ty pojistky?“

O minutu později jistič nahodím a celý dům se opět rozzáří. Rozhodnu se pozhasínat světla v horní části domu.
Vždy když vejdu do nějakého pokoje, stisknu vypínač a pokoj pohltí tma, trochu mě zamrazí v zádech.
Asi jsem už paranoidní z Petry a té její kouzelné linky ale mám pocit jako bych s každou zhaslou žárovkou, předával ten temný prostor něčemu co tu je s námi. Důkaz o tom, že tu vážně není něco v pořádku, mě čekal už za malý moment.

Všechny horní místnosti jsem pozhasínal a už zbývalo pouze schodiště. Sešel jsem úplně dolů, podíval se na vršek schodů a stiskl vypínač po mé pravici. Jakmile schodiště zahalila tma, měl jsem pocit jako by se z jeho vršku něco rychle rozeběhlo přímo proti mě. Mělo to tvar postavy, ale vypadalo to spíš jako šedivý dým který se při pohybu rozplýval znovu zhmotňoval. Bylo to rychlé, když to bylo téměř u mě, jednou rukou jsem si zakryl obličej a druhou stiskl vypínač... v ten moment se to rozplynulo ve světle.
„Doprdele... no kurva....“ Oddechuji, opírám se o stěnu a sypu ze sebe nadávky.
„Stalo se něco?“ Dotáže se Petra vykukujíc z kuchyně.
„Jo! Něco jsem viděl.“
„No já ti říkala, že nemáš zhasínat...“ Řekne Petra a opět zmizí v kuchyni.

„Tebe nezajímá co jsem viděl?“ Ptám se jí, když se roztřeseně posadím v kuchyni a zamíchám si kávu.
„A myslíš si, že kdybych to taky neviděla, tak bych si tu všude svítila?“ Odpoví mi, a opět se jí v očích zalesknou slzy.
„Ty víš co to je?“ Ptám se a neustále se ohlížím do vstupu na chodbu, kde jsem raději nechal svítit.
„Prosím tě... Ondro ,že tu se mnou přespíš?“ Prosí Petra místo odpovědi.
„No já nevím... já sám jsem docela vystrašený.“ Přiznám se Petře.
„Budeme spolu... v mé posteli. Přitiskneme se k sobě a budeme v bezpečí.“ Dodá Petra když vidí mou nerozhodnost.

Jako zní to fajn. Spolu v jedné posteli s Petrou jsem chtěl vždycky být, ale nepotřebuji aby u toho okolo nás pobíhal bubák, to teda fakt ne. Až do dnes jsem na nic podobného nevěřil a mám docela problém se s tím co se tu děje vyrovnat. Petra mě však přesvědčila.
„Pustíme si něco pěkného v televizi a přitulíme se. Bude nám fajn uvidíš.“
Já neměl zrovna romantickou náladu. Spíš mě zajímalo co tu kurva pobíhá po chodbách ale souhlasil jsem. Nemohl jsem jí tu nechat přes noc samotnou. Napadlo mě, že bych mohl zavolat kámošům. Kdyby nás tu bylo víc, měl bych lepší pocit, ale poté se ve mě ozval chlap a vnesl otázku - Co když bude sex?
No tak jsem si řekl, že bez kámošů to bude asi lepší. Třeba se ta věc už neukáže, a my prošukáme celou noc. Doufám ve svých myšlenkách.

Petra má širokou postel v malé místnosti a naproti má velkou televizi. Je to hezká ložnička. Po pravé straně má okna a po levé straně prosklené dveře. Vedle postele má stoleček a něm malou lampičku, kterou samozřejmě nikdy v noci nezhasíná. Za prosklenými dveřmi je chodba a přes chodbu má WC s koupelnou.
Petra přinese velkou mísu plnou brambůrek a vychlazenou kolu.
„Tak na co se budeme dívat?“ Vznese dotaz, během toho co její prsty pátrají v početné sbírce DVD.
„Hele mám tu třeba krotitele duchů.“ Prohlásí a vytáhne obal.
„Nemáš tam spíš porno?“ Otážu se.
„No to mám taky... vyber si.“ Překvapí mě svou odpovědí a na postel přistane asi 5 obalů DVD se sprostými obrázky.
Na jednom z nich je starší boubelatá pornoherečka, kterou šukají dva mladý kluci.
„Tohle vypadá zajímavě. To tam pust.“ Řeknu a podám Petře DVD do ruky.
„Líbí se ti boubelky jo?“ Ptá se, když nechá disk zmizet v přehrávači.
„Myslel jsem že víš že jo. Má nabídka stále platí.“ Odpovím a vzpomenu si na můj návrh sexu který jsem Petře dal asi tak před měsícem.

Petra si vleze za mnou na postel a oba se opřeme zády o zeď. Přitulí se ke mě, a nechá mou ruku vklouznout za její záda. Oba si z velké mísy bereme brambůrky a za hlasitého chroupání je drtíme v ústech.
DVD se načte a spustí. Já uchopím jeden z brambůrků a přiložím ho Petře k ústům. Ona je otevře a nechá se krmit.
Zdá se mi, že je vše na dobré cestě.
Pornofilm běží už pár minut. Boubelatá herečka se svlékne a předvede své obří cecky v plné kráse.
„Myslíš, že je má větší než já?“ Dotáže se Petra, která uchopí výstřih svého trika a zatáhne ho dolů aby si mohla prohlédnout své kozy.
Já mírně vzrušen z filmu a Petřiny otázky vyřknu verdikt.
„Myslím, že to je tak na stejno.“ Snažím se zalichotit mé kamarádce.
Poté sledujeme jak pornoherečka jednoho z těch kluků natlačí obličejem mezi svá prsa.
„Myslíš že se dá kozama udusit?“ Vznáší další překvapivou otázku Petra.
„Asi jo. Ale zkoušet to nebudem. Myslím, že duchů tady máš už dost.“
Petra se zasměje mé odpovědi a kývne souhlasně hlavou.

O 20 minut později jsem už solidně nadržený. Může za to ten pornofilm, ve kterém si ty dva mladý kluci vychutnávají tu sexy boubelku. Vidím šoustání do úst, mezi kozy, do zadku i do macaté kundy. Petra vše se zájmem pozoruje a mě trčí mezi nohama solidní boule, kterou maskuje mísa s brambůrkami co mám položenou v klíně. Má erekce nakloní mísu s viditelně nakřivo. Pokaždé když do ní Petra zaboří ruku a dno mísy mi zatlačí na penis, nepatrně zafuním vzrušením. Vím, že musím začít jednat. Jsem pevně rozhodnut vyprázdnit své plné koule do Petry.

Rukou co mám za jejími zády, jí začnu přejíždět po jejím měkkém boku. Ona neprotestuje, sedí dál sleduje televizi.
Poté přesunu dlaň na její záda těsně nad zadek. Petra vypadá spokojeně nechá se hladit a nic nenamítá.
Po pár minutách ruku vytáhnu, a rozhodnu se pro odvážnější kousek. Mísu položím vedle postele, tak že si Petra ihned všimne té obří boule na kalhotách. Poté rukou zajedu mezi její stehna a pokračuji k jejímu rozkroku kde nahmatám horký vlhký textil kalhotek. Prsty zajedu za jejich lem a krátké chloupky na její kundičce mě příjemně škrábou do dlaně. Mé prsty, přejíždějící po její macaté štěrbině, mi zmáčí její šťáva a ona konečně slastně vydechne a více roztáhne nohy. V tu chvíli, se ozve velká dunivá rána, jako by do stěny o kterou se opíráme, někdo udeřil z druhé strany zaťatou pěstí. Oba se lekneme rány a taky vibrace, která nám projede do zad.

„Co to bylo?“ Ptám se a mé dosavadní vzrušení utrpí tou událostí značné ztráty.
„Nevím... za námi je obývací pokoj. Měli jsme tam nechat rozsvíceno.“ Prohlásí též viditelně rozhozená Petra.
„Asi se tam půjdu podívat.“ Prohlásím, Petra mě ale zastaví.
„Ne nechoď. Ignoruj to prosím.“ Řekne a rukou mi stiskne bouli na kalhotách a rty mi sevře lalůček mého ucha.
No ta holka ví jak mě vrátit zpátky do hry. Začneme se líbat. Jde nám to skvěle. Pokojem se rozléhá hekání z porna a já si vychutnávám Petřiny plné rty. V tom se ozve druhá rána. Naprosto stejně intenzivní jako ta první. Oběma nám zamrazí v zádech.

„Ten duch kazišuk, mě přestává bavit....“ Vyřknu podrážděně a snažím se vstát z postele. Petra se ale vyhoupne na můj klín a přisedne mě tak, abych se nemohl zvednout. Když dosedne zadkem na má stehna a její vlhké kalhotky se přimáčknou na mou bouli, jsem opět vzrušený.
Petra svléká triko a rozepíná podprsenku. Okamžitě berou do rukou ty pevné masité pětky a vzrušeně je promnu v dlaních. V tom k nám přes skleněné dveře, vedoucí do chodby, dolehne nepříjemný zvuk. Přes to, že jsem nechal na chodbě svítit, se tam ozývá nepříjemné skřípání. Zní to jako když někdo jezdí vidličkou po talíři, akorát víc nepřirozeně a strašidelně. Oba sebou trhneme a naskočí nám husí kůže ale nehodláme přestat, na to jsme příliš nadržený. Jedno jsem však pochopil, té bytosti očividně vadí, že chci Petru vopíchat.

Ten nepříjemný zvuk utichl. Konečně se plně soustředím na Petřiny polibky.
Rukama tisknu ten její obří zadek. Je opravdu velký a to mě strašně vzrušuje. Ta váha, kterou si mě podřídila, když si na mě sedla. Já tohle miluji a když mi na obličej položí ty své obří melouny přes které mohu sotva dýchat, málem mi praskne péro vzrušením. Kdo jednou zkusí boubelku, už nechce jinak. Petra se nadzvedne a roztáhne mi nohy tak, aby si mezi ně mohla lehnout na břicho. Potom mi rozepne poklopec, vytáhne můj tvrdý penis, nasaje ho do svých drobných úst a začne mi ho kouřit. Mám teď skvělý výhled na televizi i na Petru, které odhrnuji vlasy z čela abych viděl její modré oči při kuřbě. Je mi božsky a slastně si to užívám, střídavě pozorujíc Petru i porno.

„Nechceš mě jen vykouřit že ne?“ Ptám se, když kuřba trvá dlouho a vše nasvědčuje tomu, že mě chce udělat.
„Proč? Vadí ti to?“ Ptá se Petra.
To ne ale rád bych taky udělal dobře tobě.“ Petra se při mé odpovědi usměje, postaví se svlékne si kalhotky.
Já též využiji příležitosti a svléknu se do naha. Petra si lehne na postel a roztáhne nohy.
„Tak ukaž co umíš.“ Vyzve mě. Já si klekám mezi její nohy a uchopím svůj penis u kořene. Ona mě však zastaví.
„Ne nejdřív pusou, jako já tebe.“ To mi nedělá žádný problém. Lehnu si na břicho a všimnu si jak jí buchtička teče vzrušením. Mlsně olížu všechnu šťávičku a poté do její buclaté buchtičky zasunu jazyk. Ona rozechvěle vydechne a reflexivně mi sevře hlavu mezi stehna. Já pokračuji v lízání, když v tom se na chodbě rozezní něco jako dupání.
Leknu se, podaří se mi vytáhnou hlavu ze sevření a podívat se přes rameno. Jasně vidím, jak se za prosklenými dveřmi mihne ohromnou rychlostí nějaký stín a ozve se rána jako by bouchl do skleně výplně dveří.

„Nevšímej si ho... prosím pokračuj.“ Žadoní Petra, která mě chytne za vlasy a silou mi natlačí obličej na svou buchtičku. Ačkoliv jsem byl vyděšený z toho co jsem viděl, dal jsem se do práce. Strčím jí tam prsty a začnu jí dráždit. Jazykem zároveň přejíždím přes její poštěváček a střídavě ho nasávám do úst. Petra je blahem bez sebe.
Hlavu mi svírá mohutnými stehny, jednou rukou si mačká ňadro a druhou muchlá prostěradlo. Z otevřených úst vypouští hlasité nářky kterými přehluší i ty co vychází z televize. „Nepřestávej... ať se děje cokoliv... nepřestávej..“
Žadoní Petra v euforii. Po pár minutách Petra mezi hlasitým sténáním zahlásí. „Bože je to tady.“ Já se v první chvíli leknu, že vidí ducha ale poté mi dojde, že myslí orgasmus. Petra náhle utichne a zastaví veškerý svůj pohyb. Pár vteřin leží jako socha a pak hlasitě vykřikne a začne zhluboka dýchat.
„Ty jsi mě tak krásně udělal... “ Pochválí mě když popadne dech.

„Rychle mi ho tam zasuň.“ Poručí mi Petra která se ještě vzpamatovává z prvního orgasmu. Položím se mezi její nohy, vtlačím jí ho do její měkké vylízané buchtičky a začnu přirážet. Petra na mé pohyby okamžitě reaguje hlasitým sténáním. Líbí se mi, jak se vlní její bříško a prsa v rytmu mých přírazů. Cítit mezi nohama ty měkké plné tvary, prostě pořádný kus baby je mnohem lepší, než když šukáte štíhlou ženskou, kde na sebe tlačíte kostmi.
„Hlavně se do mě nevystříkej... já neberu antinu.“ Varuje mě Petra, když cítí jak přidávám na tempu.
To mě ale docela mrzí, protože přesně to jsem měl v plánu. Pak mě ale napadne řešení.
„A co do tvého zadečku?“ Ptám se a prudce do ní přirážím.
Petra chvilku slastně sténá a pak mi odpoví. „Jo tam klidně... ale ještě vydrž... za chvilku zase budu...“
Zhruba po minutě Petra opět ztuhne a vzápětí vybuchne slastí. Hlasitě sténá a sotva popadá dech.
Když vidím tu krásnou boubelku, jak se znova udělala, mám problém v sobě udržet sperma.
Rychle ho vytáhnu. Můj penis pumpuje na pokraji výstřiku ale nic neukáplo.

Petra se převalí na břicho, zvedne se na všechny čtyři a nabídne mi svůj obří zadek k vystříkání. Já jí chytám za boky a tlačím své péro mezi její ohromné půlky. Jsou tak kypré, že se jí tam nemohu pořádně dostat. Když svůj žalud protlačím do její anální dírky a proniknu dovnitř zjistím, že zasunu maximálně polovinu svého penisu a víc se přes ten obří zadek nedostanu. To ale vůbec nevadí. Nevím jestli Petra svírá svěrače, nebo jestli má tak úzkou anální díru ale mám pocit, jako bych svůj žalud strčil do ráje. Dráždění v tak úzkém prostoru je tak extrémní, že se udělám během minuty pomalých přírazů. Mým tělem se rozleje lahodný orgasmus a slastně vykřiknu. Pevně sevřu její boky, silně jí k sobě přitisknu a mohutnými výstřiky plním její ohromný zadek. Ve stejnou chvíli se v ložnici ozve divná rána. Něco praštilo do DVD přehrávače, ten odlétl ze svého místa na poličce a zůstal viset za kabel. Obraz i zvuk vypadl a televize hlásí, že nemá signál.

Takový agresivní projev byl velice nepříjemný. Oba nás to vyděsilo. Vytáhl jsem penis Petře ze zadnice a zalezli jsme společně pod peřinu, kde jsme se k sobě přitulili. V obětí jsme se mazlili a užívali si pocit bezpečí našich dvou dotýkajících se těl. Živočišné teplo a vzájemné doteky nás pomalu uspávají. V domě je klid. Nezvaný host se zřejmě rozhodl, že nás už nebude obtěžovat a my brzy usnuli.

Druhý den se proberu, Petra má hlavu položenou na mé hrudi a prstem si hraje s mými chlupy na břiše.
Když zjistí, že už nespím, začne mluvit.
„Víš... to co tady straší, je můj soused.“ Sdělí mi a ani mě tím příliš nepřekvapí. Tušil jsem to od samého začátku.
„Já... musím se ti k něčemu přiznat. Den před svou smrtí mě navštívil. Zazvonil a když jsem otevřela tak sem vtrhl. Silou mě přimáčkl na stěnu, stáhl mi kalhoty i spodní prádlo ze zadku a posloužil si...“
„Co že? On tě....“
„Jo do zadnice.“ Odpoví Petra.
„Hned po tom co se udělal odešel. Ale já se cítila tak strašně ponížená. Rozhodla jsem se, že mu to vrátím.
Napadlo mě, že bych ho mohla opít do němoty a pak mu strčit do zadku flašku aby věděl jaký to je.
Koupila jsem dvě flašky tvrdého alkoholu a v den co zemřel, jsem ho navštívila.
Víš... to jeho úmrtí nebyla náhoda.“ Přizná se roztřeseným hlasem Petra.

„Jak to myslíš? Udusil se přeci zvratky. To že jsi ho opila neznamená že za to můžeš ty.“
Petra se posadí, aby mi dovyprávěla svůj příběh.
„Zazvonila jsem a on mě pustil dovnitř. Hned mě zase osahával a měl narážky. Já mu navrhla že se spolu napijeme.
Samozřejmě že souhlasil. Nalévala jsem mu jednoho panáka za druhým a on je do sebe klopil a klopil. Brzy byl úplně na šrot.
Pomohla jsem mu vstát a dovedla ho do jeho postele. Svalil se na matraci a okamžitě spal.
Když jsem viděla jak tam tak bezvládně leží, napadlo mě něco šíleného. Použít mé tělo jako zbraň.
Stáhla jsem si kalhoty i kalhotky a sedla si mu na obličej. Jeho hlava se pod náporem mé váhy zabořila do matrace a jeho ústa a nos vklouzli mezi mé obří půlky.

Deset vteřin se nedělo nic, poté se probral a začal sebou házet. 104Kg živé váhy mu tlačilo na obličej, něměl šanci se z toho dostat. Jeho marný zápas o vzduch trval asi minutu, bušil mi rukama do zad a stehen a kopal panicky nohama. Poté jeho pohyb pomalu ustával, až se přestal hýbat úplně.
Seděla jsem mu na obličeji ještě asi čtvrt hodiny poté co se přestal hýbat. Bála jsem se, že není mrtvý.
Když jsem pak sebrala odvahu a odsedla si, viděla jsem ty jeho vyhaslé oči a pootevřená ústa. Měl v nich zvratky.
Díky tomu to policie vyhodnotila jako nehodu. Nikdo neví jak to skutečně bylo. Jen ty Ondro.“

„Pane bože víš co mi tu právě říkáš? Ty jsi zabila člověka zadnicí!“ Vyhrknu šokovaně.
„Byl to násilník a hnusný prase....“ Brání se Petra.
„Jen že od toho dne se tu začali dít podivné věci že?“ Ptám se.
„Ano... už je to šest týdnů a každou noc se tu dějí divné věci. On mi nedá pokoj..... Nikdy.“ Vysloví Petra a poté se rozpláče.
Já se postavím a chodím nervosně po pokoji. Jsem dost v šoku ze všeho co jsem tu za poslední den zažil a slyšel.
Dochází mi, že jsem včera večer vystříkal vlastně vražednou zbraň. Ten její macatý zadek.
„Bože... no... já tě neudám neboj. Ale měla jsi ho nahlásit na polici, ne ho zabít proboha....“
„Já vím... je mi to líto. Já... nenáviděla jsem ho. Chtěla jsem aby ten jeho teror skončil a on pokračuje.“

„Musíš se odstěhovat. Prodej ten dům a odjeď co nejdál klidně i za hranice.“ Navrhnu Petře řešení.
„Já... mám tady práci a tebe. Nechci se stěhovat.“ Nesouhlasí Petra.
„To chceš čekat, až ti něco udělá? Sama si říkala že na tebe sahá nebo ne?“
„Ano... někdy cítím jeho drsné doteky.“ Odpoví Petra a potáhne nosem rýmu.
„Slib mi, že se odstěhuješ. Co nejdřív.“

Petra mi to slíbila a já jí na oplátku slíbil, že její tajemství nikdy neprozradím.
Uběhnou 3 dny. Každý večer chodím k Petře přespávat aby nebyla sama a pokaždé jsme svědky něčeho podivného.
Čtvrtý den se zdržím v práci. Okolo osmé večer volám Petře abych jí řekl, že dorazím o něco déle. Ona mi to však nebere. Volám jí každou půlhodinu a nic. Mám z toho špatný pocit. V 10h konečně vypadnu z práce. Když se blížím k ulici kde bydlí, už z dálky vidím jak černou tmu protínají modrá blikající světla. Před domem stojí sanitka a také policejní auto.

„Co se stalo?“ Křičím když vidím jak nakládají Petru na nosítkách dovnitř.
„Nevím, našla jsem jí v bezvědomí.“ Sdělí mi její kamarádka v slzách.
„Kde?“
„V předsíni... všude okolo byl nepořádek jako by se s někým prala... já... viděla...“
„Co jsi viděla?“ Ptám se jí rozrušeně.
„Když jsem přišla, branka byla otevřená. Tak jsem tedy zvonila u hlavních dveří a když Petra neotvírala, nakoukla jsem oknem do předsíně. Ležela na zemi a nad ní stal nějaký stín. Po pár vteřinách se to rozplynulo.“ Vypoví zmateně její kamarádka.
„Ona říkala, že se tu dějí divné věci ale já jí to nevěřila.“ Dodá a rozpláče se mi na rameni.

Druhý den mě zastihla špatná zpráva. Petra v nemocni podlehla následkům zranění způsobené škrcením.
Později jsem se dozvěděl že policie nenašla stopy vniknutí do domu a zamčeno bylo zevnitř.
Hrozně mě mrzí, jak to všechno dopadlo. Je to už několik měsíců a stále to nosím v hlavě. Chybí mi.
Dnes večer to na mě opět padlo. V hospodě jsem to přehnal s pitím. Cestou domů jsem se oddělil od přátel a přidržujíc se plotů a aut zaparkovaných v ulici, jsem se vydal opět na to místo.

Slyšel jsem že dům po sousedovi, koupila nedávno nějaká rodina s dětmi a dům po Petře koupila starší žena.
Pomalu se přibližuji a vrávorám. Nemohu ty domy však přehlédnout. Oba svítí jak majáky uvnitř i na terase. V oknech se pohybují nervosní siluety nových majitelů jako by nemohli spát a mě dochází, že to nepřestalo.... nikdy to nepřestane, ten hajzl tu bude věčně.

Konec.