U karet...po vůli kamarádům (gay)

Minimálně jednou měsíčně se sejdeme jako parta kamarádů, abysme pokecali o životě a trochu se odreagovali. Někdy zajdeme do hospody, někdy se sejdeme u jednoho z nás doma a dáme si karty nebo si zahrajeme videohry. Vždycky jsem se na tyhle akce hodně těšil, protože jsme dobrá parta a čověk může na jeden večer vypnout a bavit se. Od naší poslední akce budou tahle setkání ale zřejmě středobodem mého života. Přitom to začalo úplně nevinně a vlastně jako vždycky....
Domluvili jsme se, že tentokrát zajdeme k Petrovi. Ta jeho byla pryč, barák nám byl k dispozici a byla ideální příležitost dát si noční poker a po čase se zase pořádně napít a pokecat.
Sešlo se nás celkem pět. Jirka se omluvil, že s tou svojí musí na nějaký balet či co. Smát se mu budeme asi ještě hodně dlouho.
Rozdaly se karty, rozlilo se pivo a časem i něco tvrdšího a večer příjemně ubíhal. Peníze měnily majitele podle toho komu se zrovna dařilo a přitom se vedly řeči. A jak to tak bývá, se zvyšujícím se množstvím alkoholu padaly zábrany a začalo se zase diskutovat o sexu. Karel si ten večer už asi popáté stěžoval, že mu ta jeho podrží tak dvakrát do měsíce a to jí k tomu musí ještě přemlouvat. Kluci přikyvovali, ikdyž mezi námi byli dva ženáči a oba zbylí měli aktuálně přítelkyně.
"A jak to máš vůbec ty, Mirku?", obrátil se na mě hostitel s dotazem.
Kluci ví, že jsem na chlapy, to jsem před nimi nikdy netajil a oni to vzali úplně v pohodě a chovají se ke mě jako ke všem ostatním.
"Notak, chlapi. Víte, že se o tom nerad bavím. Vám jsou ty informace jako heterákům stejně k ničemu a jenom by to mezi náma bylo divný" zamumlal jsem a považoval věc za vyřízenou.
"Ale notak, nebuď sračka.", smál se Petr posilněný alkoholem a ostatní kluci našeně přikyvovali.
"Tak když to musíte mermomocí vědět, tak já teď na nějaký vztah nemám náladu. Líbí se mi být sám. A sex už jsem neměl víc jak dva měsíce. Pro mě je najít někoho o to těžší, že jsem submisivní, takže okruh hledání není zrovna širokej". Odpověděl jsem a sám sobě jsem se divil za tu otevřenost. Holt to pivo míchaný s rumem udělalo svoje, ikdyž opilý jsem nebyl.
"Jak jako submisivní?", vložil se do debaty Robert, kterého to téma zjevně začalo zajímat.
"To znamená, že v posteli rád poslouchá a nechá si poroučet.", přispěchal s vysvětlením poslední z nás, jindy spíš zakřiknutý Pepa dřív, než jsem stačil věc vysvětlit sám.
Robert se otočil zpátky na mě a pokračoval ve výslechu.
"To jako že když jsi s chlapem, tak si vlastně za ženskou, hulíš mu čuráka a on tě mrdá do prdele?".
Než jsem stačil pro mě nepříjemnou diskusi ukončit, odpovídal za mě už zase Pepa...
"Nejenom to, jestli nekecá, že je submisivní, tak si nechává poroučet a musí poslouchat a plnit rozkazy. Něco jsme si o tom s tou mojí našli na netu a zkoušeli jsme si zahrát role. Byla jako moje kurva a já si s ní mohl dělat co jsem chtěl a ona musela poslouchat. Bylo to super, ale ona to už nechce opakovat.".
Byl jsem rád, že se hovor stáčí jinam a doufal jsem, že se začne zase debatovat o ženských a o tom, jak nechtěj klukům podržet. Nebylo mi ale přáno.
"Tak vidíte, chlapi. Máme mezi sebou kurvu a ani sme to nevěděli", rozesmál se Petr na celé kolo jako idiot.
"Neser", pronesl jsem jen tak, aby se neřeklo, protože v duchu jsem s ním musel souhlasit.
Petr ale jako by mě neslyšel a pkračoval..."Takže kdybych ti teď přikázal ať mi vyhulíš čuráka, tak mě musíš poslechnout"?
"Petře, neblbni", snažil se ho krotit Karel, který se trochu kontroloval a ještě toho nestihnul vypít tolik co ostatní.
To už ale vstal Petr od stolu, stáhnul si kalhoty, vzal do ruky svůj i v klidu celkem slušný ocas a na oko vážně prohlásil: "Notak, kurvo, vyhul mi ho!". Viděl jsem, jak mu při tom cukají koutky. Asi se dobře bavil. Štvalo mě ale, že na můj účet. Rozhodl jsem se mu dát trochu lekci z ponížení. Bylo to velká chyba. Nebo vlastně nebyla když se na to tak zpětně dívám.
Bez řečí jsem vstal ze své židle, kleknul před Petra, celý jeho ocas si narval do huby a začal ho kouřit.
V mých představách měl Petr okamžitě odskočit a začít nadávat, že to byl přece jenom fór. Měli jsme si dát spolu panáka na usmířenou a zasednout zpátky ke kartám. Nic z toho se ale nestalo.
Svět jako by se zastavil a kromě mojí hlavy se v místnosti dobrých deset sekund nic nehýbalo. Všichni kluci včetně Petra byli jako opaření. A já jsem prostě nemohl přestat, protože ten ocas chutnal neuvěřitelně.
První se zase vzpamatoval Karel a snažil se po chlapsku věc vyřešit prohlášením "kluci, nechte těch píčovin a poďte hrát".
Na následnou reakci Petra do konce života nezapomenu. Už pár vteřin se na mě shora díval jak mu ocas až po kořen mizí v mé hubě a já jsem cítil jak, možná i proti jeho vůli, tvrdne a zvětšuje se.
"Počkej chvíli. Ty vole, von je fakt dobrej. Takhle hluboko mě Jana hulit nezvládá. A už mi ta mrcha nepodržela přes dva tejdny. Proč hubu nevyužít, když se nabízí."
Na tohle už nikdo z ostatních kluků neměl žádnou odpověď. Atmosféra v místnosti se dala krájet. Byla zčásti trapná, z části neuvěřitelně rajcovní a vzrušující. Petr stál jako vyřezaný, jeho teď už pořádně tvrdý a dlouhý ocas mizel hluboko v mém krku a Robert, Pepa a Karel na to od stolu koukali a ani nedutali. Teda jenom koukat vydrželi asi tak půl minuty. Pak jsem koutkem oka pozoroval, jak si nejdřív nenápadně, pak už zcela bez ostychu, hladí zvětšující se boule na kalhotách.
Petr se taky osměloval. Zhruba po minutě mojí poctivé práce jsem ucítil jeho ruce na mé hlavě. Pevně jí sevřely a z Petrových úst jsem slyšel strašně rajcovní větu "jen pěkně drž, ty kuřácká kurvičko".
Sevřel do rukou moje vlasy a narážel si mojí hlavu na svůj rozkrok. Jeho mohutný ocas pravidelně mizel až po koule v mém trénovaném hrdle a já už nad tou situací úplně ztratil kontrolu.
"No tak, chlapi, poďte si taky, když kurva dává", pronesl Petr najednou k ostatním. Pepa s Robertem se omámeně zvednuli a sunuli se k nám. Jenom Karel se pokusil o poslední odpor, ikdyž stan na kalhotách měl už pořádný.
"Tyvole, kluci, neblbněte, je to náš kámoš. Bude to mezi náma divný. Nebylo by lepší to zarazit?"
Petr, který se zjevně sám pasoval do role hlavního alfa samce, na to odpověděl: "Ježiš, neřeš to. Kdyby nechtěl, tak nehulí. Dyť to byl na začátku jenom takovej fór. Moh mě klidně poslat do prdele. Za mě se mezi náma nic moc nemění. jenom když na mě teď bude Jana srát, tak aspoň vím, kam ho můžu strčit. Jinak budem chodit na pivo normálně dál. A kurvička ráda podrží, že jo?", položil poslední otázku už mě.
A já, jak jsem byl z celé té situace úplně zblblý a nadržený, jsem se zmohl jen na pro mě skoro automatickou odpověď "Ano, Pane".
Tahle slova rozhodla. Petr mi s gustem vrazil čuráka do huby, Karel si povzdychnul a rozepnul poklopec.
Během chvíle mě obestoupili všichni čtyři moji vypečení kamarádi a před očima jsem měl čtyři pořádné, tvrdé klády.
Připadal jsem si jako v cukrárně a bez dalšího pobízení se vrhnul na hulení těch výstavních čuráků. Jednoho hluboko do krku a dva do rukou. Více jsem z logických důvodů nezvládal. Poslední se vždy honil sám a čekal na svou příležitost. Hulil a honil jsem jako o život. jednak jsem byl neuvěřitelně rozrajcovaný a taky jsem chtěl udělat dobrý dojem. Chlapi se mi v hubě a rukách poctivě střídali a mručeli blahem.
Na prvního to přišlo na Petra. "kam můžu cákat?" prohlásil a tisknul si tepající klacek u kořenu.
beze slova jsem vytáhl z huby Pepův klacek, o který jsem se zrovna staral a přirazil hlavou na ten Petrův. Koukal jako blázen, ale povolil stisk ruky a já okamžitě cítil, jak mi na mandle dopadají dávky jeho mrdky. Poslušně jsem polykal a vysával.
"Vidíte, volové. Další plus. Ta moje je schopná polykat tak maximálně na moje narozeniny. A mě to přitom tak bere. Tak pánové, je jenom váš. Kam s mrdkou už víte" prohlásl Petr a šel si sednout za stůl, aby mohl sledovat zbytek akce.
Postupně jsem přivedl k vrcholu i Roberta, pepu a Karla a labužnicky polykal všechnu jejich mrdku. Hlavně Karel jí měl strašná kvanta. A to se mě ještě snažil zachránit od služby. Je to fakt kámoš.
Chlapi se všichni usadili zpátky ke stolu a já přisednul k nim. Napil jsem se pořádně piva a čekal co bude dál.
Samozvaný vůdce Petr se opět chopil slova: "Všechna čest, žádná ženská mě takhle ještě nevyhulila" Na to ostatní jenom kývali hlavou a já se zmohl na pouhé "děkuji, Pane".
"Tak když nám ty naše nebudou chtít podržet, tak víme, kam jít", pronesl Petr a dodal otázku: "Ty hele, a kdybysme jako chtěli, to tě můžeme i mrdat?"
Na to nešlo říct nic jiného, než znova jenom "ano, Pane."
"Tak super, určitě toho využijeme. A Teď už se vyser na toho pána a rozdávej. Je na tebe řad", zasmál se Petr a ostatní včetně mě se k němu přidali.
Rozdal jsem karty a chytil dvě esa. Ten večer se mi vyloženě zadařilo.