Muž za oponou #3

Můj příjezd domů, byl vždy velkolepý, totiž moje žena ovládá mistrně jemné umění kouření šulina, trochu spolknout a trochu ven. Za ty roky se v tom zdokonalila.
Otevírám dveře, žádné ahoj, prostě nic. Televize položená na zemi mě jen utvrdila v surové a brutální pravdě. V kuchyni jedna sklenička, jeden příbor, jeden talíř, to mě fascinuje do dnešních dní. Dokonce zmizela krabice mé pečlivě a roky budované sbírky kalhotek. Prázdná rulička toaletního papíru ledabyle pohozená v rohu jen dokreslila celkovou atmosféru zmaru. Nezbývá nic jiného než sáhnout po láhvi laciného bourbonu.
Alkohol věci neřeší, ale to nakonec mléko taky ne. Alkohol mi umožňuje být superhrdinou, tajným agentem, vášnivým milovníkem, tlusťochem v negližé na podpatkách. Jo mám ho rád.
Žena odešla s mladším a s ní i blahobyt. Vracím se zpět do slunné Itálie tentokráte jako svobodný pán, kde hodněkrát bylo mé poprvé.
Zpět v práci, musím uznat, že ztráta manželky mě trochu hodně sebrala, nebyla chuť vůbec k ničemu a to dokonce k mým oblíbeným záchodovým dobrodružstvím.
Na naše pracoviště přišla delegace kravaťáků a mezi nimi pěkná vysoká blondýnka. Myslel jsem, že je to něčí sekretářka a nakonec se ukázalo, že je to naše nová paní ředitelka………