Dostaveníčko u rybníka

Byla tichá a vlahá letní noc. Bylo skoro k půlnoci, a já jsem tiše kráčela noční krajinou kterou příjemně osvětloval měsíc v úplňku. Noční ticho rušil snad jen cvrkot cvrčků v trávě, a kvakot žab z nedalekého rybníka. Pomalu jsem k rybníku došla. Je to mé oblíbené místo.
Na chvíli jsem se zastavila a zahleděla na měsíc, který se odrážel v hladině rybnika. Ta byla klidná jen občas vyskocila rybka a rozvlnila hladinu. Opřela jsem se o zábradlí a koukala na měsíc ve vodní hladině. Vůbec jsem si nevšimla kroků které zastavily za mnou.
Byla jsem tak zabraná do vlastních myšlenek, že jsem si všimla až silných rukou co mne zezadu objaly. Nejdříve jsem se lekla. Ale v té náruči bylo tak zvláštně příjemně. Ty ruce mne objimaly pevně, ze nebylo možné se lehce vykroutit, ale zároveň něžně, aby mi neublížily.
Opájela jsem se pocitem bezpečí a teplem které mi ta náruč dopřávala, že jsem ani nezkoumala kdo a proč mě takto objal. Zaslechla jsem hlas který zašeptal. Chyběla jsi mi. Pevně jsi mě stiskl. Tvůj hlas přetékal touhou a vzrušením.
Čekal jsi tu na mě, jako každý večer... Věděl jsi, že chodím v noci k rybníku. Dlouho se nic nedělo,přemýšlel jsi zda se objevim,ale pak Měsíc vystoupal vysoko nad špičky stromů a ty ses konečně dočkal. Vyšla jsem z houští, bosá v tenké bílé košilce a palouček před rybníkem se celý rozsvítil. Intenzivní svit a průhledná košilka nechávají tvym očím pohlédnout na krásnou siluetu mého těla.
Potichu vystupujes ze svého úkrytu a obejmes me...
Chci Tě!, a mírně povytahujes moji košilku nahoru a zároveň nasávás vůni lučního kvítí z mých vlasů. Tenká košilka neskryje žádný detail mého vzrušení... a to tvoje by teď už nezakrylo ani brnění.
Chci Tě!.říkáš přísnějším hlasem a povytahujes košilku ještě výš abys ji chytil levou rukou a pravou mohl zamířit do mého klína. Tvoje prsty projedou přes jemné chloupky na podbřišku a vklouznou do horké vlhké mezírky mezi mými stehny.
Nejprve je trochu přitisknu k sobě na znamení vzdoru, ale po tvém výhružném zavrčeni je ihned uvolňuju aby jsi mohl pokračovat celou svou dlaní....
Tvůj dotek je tak něžný ale pevný. Přesně víš kam sahnout.
Ze rtů mi unikne vzrušené vzdechnutí. Vzrušení a tvá vůně mi zastírá mysl a jsem jako omámená. Pod tvými doteky se začínám chvět, a z tvé vůně se mi vzrusenim ježí chloupky na krku. Tvé prsty neúprosně kmitaji ve středu mého těla, a čím dál víc prohlubují mé vzrušení.
Pod náporem slasti se svijim a podlamuji se mi kolena. Snažím se neupadnout do štěrku. V naději že najdu trochu rovnováhy zaklanim hlavu a pokladam ti ji na rameno čímž ti neúmyslně odhalim svůj krk ktery si ihned hladově narokuješ svými rty .
Ted uz to nejsou jen tiché jemné vzdechy.
Ale už sténám slastí. Má hlava na tvém rameni má elektrizujicí účinek. I tebou projíždí vlna vzrušení.
Díváš se na moje přivřené oči, plné vzdychajicí rty, pod košilkou se rýsuje silueta mých ňader s trčícími bradavkami. Cítíš jak se prohýbám a tlačím zadečkem proti tvému mužství. Dál mě dráždíš dole v rozkroku a zároveň něžně koušeš a saješ moji šíji.
Pomalu povytahuješ košilku na druhém boku a táhneš ji výš a výš. Zvedám ruce a košilka opouští moje chvějici se tělo. Naznačuješ mi abych ruce nechala nahoře, spojené za hlavou. Jedním tahem jsi se zbavil i svých šortek a znovu se ke mě přitisknul. Znovu polibky na šíji a krásný pohled na moje vzrušené bradavky v mesíčním svitu. Ruce si hraji s mými ňadry a vzrušený penis hladce vyjíždí mezi stehna a jeho špička sklouzne na okraj mé lasturky. Provokuješ a užíváš si jak po něm toužím, jak moc jsem vlhká rozpálená a roztoužená.
Otáčíš si mne čelem k sobě, podíváš se do mých touhou zastřených očí, a tim svym svůdným a hlubokým hlasem říkáš: Ahoj má půlnoční vílo. Tolik jsi mi chyběla ty má nenasytná rusalko. Než stačím cokoliv říct, hladově mne políbíš a tvůj jazyk neomylně najde můj. Zatím co se naše jazyky vzájemně proplétají, tvé ruce objímají, hladí, a škádlí mé tělo. Chvílemi zmáčkneš můj zadeček, pak zas promneš moje prsa, a když ti zasténám do pusy, tvé prsty bolestivě zmáčknou mé bradavky.
Ano kombinace vzrušení a bolesti Tě moc baví.
Přestaneš mne líbat a prudce srazíš na kolena. Vyděšeně vyjeknu bolestí, jak se mi ostrý štěrk zabodává do kolen, a smutně se na tebe podívám vzhůru.
Jen se zasměješ. Copak ty moje nadržená bludičko, myslíš si snad ,ze si budeš užívat jen ty?
Smutně sklopim hlavu, očima koukam do země, a tiše odpovim. Ne Můj Pane, nemyslim si to.
Jednou rukou mne chytíš za bradu a zvedneš mou hlavu, a druhou rukou mi nastavíš svůj penis, na kterém se ve světle měsíce lesknou kapičky tvého vzrušení.
Vím moc dobře co chceš, ale vyčkávám.
KUŘ! Zazní tvůj příkaz. Pomalu si jej beru do pusy, jemně ho obepínám rty, a davam si pri tom pozor na zoubky. Jazýčkem tě dráždím na špičce a na uzdičce. Vím že tě to přivádí k šílenství, a že tohle nikdy nevydržíš moc dlouho.
Během chvilky držíš mou hlavu oběma rukama a sam si určuješ tempo a hloubku jak moc zajedeš do pusinky. Víš že mám citlivý dávicí reflex, ale i tak to sem tam zkusíš jak daleko můžeš aniž by hrozilo něco nemilého. Po chvíli šukání mojí pusinky přestáváš, a rozhlížíš se kolem sebe.
Něco hledáš. Přemýšlím co asi hledáš.
Nějaký provaz na spoutání rukou? Nebo měkké místo kde bys mohl konečně začít dobývat střed mého těla, aniž by sis odřel kolena?
Ne....
Jak moc jsem se mýlila.
Po chvilce odcházíš, a slyším praskání větví. Instinktivně se zakryju. Co kdyby někdo šel okolo?
Ne nešel, to sis jen ty utrhl proutek se kterým se vracíš.
Ta pauza ti dala možnost uklidinit své smysly, jinak by ses za chvilku udělal a to ještě nechceš. Ještě jsi se mnou neskončil. Teprve začínáš.