Nádražní historky - Povídka 3.

28 févr. 2024 · 560 vue Hodinovymanzel78

Měla skoro týden na to, aby odepsala. Psali jsme si sice jen dva dny, ale asi jsem očekával víc než ona.
V hlavě se mi celý den honí představa, jak asi vypadá, jak to má ráda a jestli půjdeme na hotel nebo k ní. Bylo by to o to více vzrušující, kdyby jsme věděli, že se může kdokoliv vrátit její muž. Rychlovka. Hodil bych ji na postel, párkrát lízl, ale pořádně, aby začala téct, můj dech by byl dalším pomocníkem a pak už bych neváhal. Přiložil bych ho k té její a zasunul až na doraz. Zasténala by, možná i vykřikla. Ruce bych ji zvedl nad hlavu, pořádně přirážel, dokud by se neudělala a nebo já. Postříkal bych ji stehno a břísko.
Nerad odcházím od nedodělané práce. Ta energie působí rychleji na mě. Trochu bych rozetřel sperma a hlavou se opět zabořil do jejího klína. Jazyk a prsty by ji připravili na další kolo a mezitím tím se udělá.
Stále nás honí čas. Romantika stranou. Vyskočila by na koně a jednim přírazem dosedla, až by se zastavila o poševní dno. Druhé kolo bych nechal na ní. Krouživým pohybem by se udělala na mém klíně.

Najednou cítím chlad na tváři, to vítr zastudil, když jsem po práci usnul na lavičce na péronu...Na kalhotech boule. Ach ty sny..