Představa

6 déc. 2024 · 238 vue SubExperience

První pozdrav, první oťukávání, první drzost, první žádost, první příkaz. Postupné vzájemné poznávání. Motýlci v břiše při každém pípnutí telefonu. Doufáš, že je to on, těšíš se z každého písmenka, z každého dobré ráno, z každého sluší ti to, z každého chci tě.
Dokud ti nedojde, že je to jen tvoje představa.

Sleduje každý tvůj krok s tím jediným cílem, s cílem potěšit sám sebe.
Každou pochvalou a dobrým ránem si tě pomalu omotává kolem prstu, točíš se podle jeho příkazů, s touhou se mu zavděčit.
On tě chce, vychutnává si dotek na každém centimetru tvého těla, klouže po něm pohledem plným chtíče. Jsi celá jeho.
Dokud ti nedojde, že je to jen tvoje představa.

Vychutnává si tvoje rozpaky, tvůj strach, tvůj chtíč. Dávkuje všechny ty něžné doteky, hezká slůvka chváli. Každá věta a každé slovo jsou zasazené s naprostou přesností tak, aby spustili ty drobné vibrace ve tvém těle. Trpělivě čekáš, kdy si na tebe vzpomene, kdy ti napíše, kdy tě bude chtít. Přicházíš vždycky včas i když on chodí vždycky pozdě, říkáš si, že je to součást jeho hry.
Dokud ti nedojde, že je to jen tvoje představa.

Sebereš zbytky svého já a pomalinku, kostičku po kostičce před ním stavíš hradbu. Za každý den, za každou hodinu a každou minutu jeho nezájmu jednu kostičku. Svoje sebevědomí pomalu a trpělivě buduješ za hradbou nezájmu. Konečně stojíš, úplně celá, pevně na nohou, zakrytá hradbou, dokonale štastná.
Dokud ti nedojde, že je to jen tvoje představa.