Bylo brzké ráno, slunce se teprve probouzelo za obzorem a Katka spala hlubokým spánkem po předchozím náročném večeru. Její tělo bylo unavené, ale mysl neklidná. Bylo těžké vypnout myšlenky, které ji pronásledovaly.
Náhle ji ze spánku vytrhlo hlasité klepání na dveře. Vyděšeně otevřela oči a na chvíli ztuhla. Klepání pokračovalo, tentokrát hlasitější a naléhavější. Katka se rychle posadila, dezorientovaná a zmatená. „Kdo by to mohl být v tuhle hodinu?“
Oblékla si župan a šla ke dveřím. Když je otevřela, spatřila dva muže ve špinavých montérkách. Oba byli statní, jeden měl v ruce kufřík s nářadím, druhý jen suše konstatoval: „Slyšeli jsme, že v domě je únik vody. Potřebujeme se podívat do vašeho bytu.“
Katka chtěla něco říct, ale než stihla odpovědět, oba muži vpadli dovnitř, jeden z nich zavřel dveře a zamkl. Katka ucouvla, šokovaná náhlou změnou situace. „Počkejte, co to děláte?!“ vykřikla, její hlas byl roztřesený.
První z mužů na ni pohlédl tvrdým pohledem a řekl hlubokým, nekompromisním hlasem: „Posílá nás Karolína. Říkala, že nám máš podržet.“
Katka na chvíli ztuhla, její mysl se zastavila. „Karolína?“ zopakovala tiše, jako by se potřebovala ujistit, že dobře slyšela. Její dech byl zrychlený, tělo napjaté. Jeden z mužů udělal krok blíž a přejel jí rukou po rameni, až jí stáhl župan níž.
„Neboj se, holka. Jen děláme, co nám bylo řečeno. A ty to zvládneš, že jo?“ řekl druhý muž s úsměvem, který byl spíš hrozivý než uklidňující.
Katka ucítila nával strachu, ale pak se jí v hlavě rozsvítil obraz Karolíny. „To je součást její hry,“ pomyslela si. „Je to další z jejích úkolů. Musím poslouchat.“
Když jí první muž stáhl župan z ramen úplně a odhalil její tělo, Katka se snažila zhluboka dýchat. „Dobře,“ zašeptala tiše, sotva slyšitelně, ale oba muži ji slyšeli a jejich pohledy ztvrdly. Byli připraveni pokračovat. „To je správně, holka. A teď se hezky postav a přestaň se bránit,“ pronesl ten vyšší, zatímco druhý už začal rozepínat svou montérkovou kombinézu.
Katka stála v předsíni, její tělo napjaté, dech přerývaný. První muž jí položil pevnou ruku na rameno a lehce ji zatlačil směrem k ložnici. Druhý muž kráčel těsně za ní, jeho přítomnost byla znepokojivá, ale zároveň neodbytná. Katka cítila, jak ji mezi nimi svírá neviditelná síla, která ji nutila podvolit se. Její nohy se pohybovaly téměř mechanicky, jako by ji vedl autopilot.
Prošli chodbou směrem k ložnici. Tlumené světlo z jedné z kamer ji okamžitě přitáhlo zpět k realitě. Věděla, že kamery stále běží, jejich malé červené tečky jemně pulsovaly v rohu záběru. „Karolína se dívá,“ uvědomila si.
Když ji dovedli ke kraji postele, jeden z mužů se sklonil a zašeptal jí do ucha: „Tady se ukaž, co dokážeš.“ Jeho hlas byl hluboký, autoritativní, a Katka cítila, jak jí z něj naskakuje husí kůže. Druhý muž mezitím zavřel dveře ložnice a ztlumil světlo, čímž vytvořil intimní, ale dusivou atmosféru.
Katka stála na místě, jako by byla přikovaná k zemi, a sledovala, jak si muži mezi sebou vyměňují pohledy. Její mysl stále bojovala, snažila se přijít na to, jak se s tím vším vyrovnat.
Máš doma nějaké hračky, zeptal se první z nich. Katka se na něj jen podívala a moc se jí nechtělo odpovídat, ale když se zeptal podruhé a společně s tím dostala pořádně přes zadek, odpověděla. „Ano v první šuplíku“. Otevřel ho a hned se zaradoval, nejvíce se mu líbil malý anální kolík.
Jeden z mužů přistoupil blíž a s úšklebkem si Katku změřil. „Teď bychom mohli vyzkoušet něco speciálního,“ pronesl a vzal kolík do ruky. „Tahle hračka si zaslouží trochu akce, nemyslíš?“ dodal, zatímco začal nanášet na kolík vrstvu lubrikačního gelu.
Katka chtěla protestovat, její mysl křičela, že tohle už je příliš, ale její tělo se odmítlo pohnout. „Co mám dělat?“ pomyslela si, zatímco muž přistoupil blíž. Cítila, jak jí prsty jemně roztahují zadeček a vtírají do něj chladný gel. Tělo se jí chvělo, každá část její bytosti volala po úniku, ale věděla, že neexistuje žádná cesta ven.
Muž se naklonil blíž k jejímu uchu a jeho hlas byl hluboký, téměř výsměšný. „Víš co? Řekneš si sama. Až budeš chtít, aby tahle věcička šla dovnitř, stačí kývnout. Ale varuju tě – každých deset sekund, kdy neřekneš nic, znamená deset ran. Co říkáš?“ Katka ztuhla. „Mám si o to říct? Jako nějaká děvka? Opravdu mě nutí podvolit se takhle?“ Ale když ucítila první symbolickou „ránu“ na zadku, pochopila, že nemá na výběr. „Musím to udělat. Oni si stejně prosadí svou,“ pomyslela si a s těžkým srdcem kývla.
„No vida,“ pronesl muž, jeho tón byl teď spokojený. „Když to chceš, tak to dostaneš.“ Pomalu začal zasouvat kolík dovnitř. Katka ucítila tlak, který byl zprvu bolestivý, ale postupně se měnil v něco zvláštního, něco, co nedokázala popsat. „Ještě že je to menší velikost,“ blesklo jí hlavou, ale vzpomínka na to, jak podobné věci zkoušela kdysi s manželem, jí připadala vzdálená a nepatřičná.
Když byl kolík na místě, cítila zvláštní kombinaci tlaku a podivného vzrušení. Tělo si postupně zvykalo, i když její mysl stále bojovala. „Co to se mnou je? To mě to opravdu vzrušuje?“ Muž ji začal jemně hladit po zadečku, roztahoval jí půlky a užíval si pohled na její pozici. Katka cítila jeho oči, jako by ji přímo pálily, i když byla otočená zády. „Jak teď asi vypadám?“ napadlo ji, zatímco se její tělo začalo uvolňovat.
„Takhle se chová kurva,“ ozval se tichý hlas v její hlavě, ale Katka ho nedokázala utišit. Její tělo na to reagovalo jinak – její dech se zrychlil a vlhkost mezi nohama jí prozrazovala, že se jí to, ač nerada, začíná líbit. Byla rozpolcená, zmítaná mezi pocity vzteku, ponížení a podivného vzrušení. „Tohle bych od sebe nikdy nečekala,“ pomyslela si.
Starší z mužů stál u postele, jeho pohled byl tvrdý, neústupný. „Měli bychom si ujasnit dnešní pravidla,“ pronesl hlubokým hlasem. „Ty nám dneska oběma podržíš a my ti na oplátku vyšukáme všechny díry. Pokud budeme hodně spokojení, tak na tebe na konci čeká odměna. Ale pokud odmítneš, tak tě tady přivážeme na postel a necháme otevřené dveře. Co myslíš, určitě by si nějaký soused chtěl užít s kočičkou jako jsi ty.“
Katka ztuhla. Jeho slova se jí zavrtala hluboko do mysli a nemohla si pomoci – představa, že by ji někdo z domu našel nahou a bezbrannou, jí připadala horší než cokoliv jiného. Její dech se zrychlil, srdce jí bušilo jako o závod. Její hlas byl tichý, téměř neslyšitelný, když pronesla: „Dobře. Souhlasím.“
Její odpověď byla sotva slyšet, ale starší muž se ušklíbl a kývl na svého společníka. „No vida, holka už pochopila pravidla hry. Tak se předveď.“ Oba už přes ní stáli nazí a rukou si honili svoje ptáky. Katka si před ně klekla a začala je postupně kouřit. Starší ho měl delšího, ale mladší výrazně širšího. Cítila, jak dole vlhne, ale nechtěla to dát najevo. Snažila se je oba vykouřit, snad potom dají pokoj, pomyslela si. U mladšího měla úspěch, kdy netrvalo dlouho už ji pumpoval semeno do krku. Všechno spolykala, a hned se šla věnovat staršímu. Ten ji ale zastavil a poručil ji vyskočit na postel.
Udělala, jak řekl a vystrčila na něj svoji kundičku. Starší si ji rovnou začal brát zezadu a mladý se znovu postavil před ní, aby mu ho kouřila. K jejímu překvapení už zase skoro stál. To bude náročné ráno, pomyslela si.
V pohodlí svého bytu se Karolína přihlásila do zabezpečeného streamu, který jí umožňoval sledovat dění v Katčině ložnici v reálném čase. Na obrazovce viděla každý detail. Záběry z ložnice ukazovaly, jak si oba muži berou Katku. Jejich dominance byla zjevná a Katka se podvolovala přesně tak, jak Karolína doufala. Každý pohyb, každý detail byl zachycen s precizností, která Karolínu naplňovala zvláštním uspokojením.
„Mám z tebe radost, Katko,“ řekla nahlas, i když věděla, že ji nikdo neslyší. Její pohled sklouzl na červené tečky v rohu obrazovky, které signalizovaly, že všechno je nahráváno. „Tohle bude mistrovské dílo.“ Poté, co proklikala všechny pohledy, byla spokojena, že vše probíhá přesně podle plánu. „Vše pod kontrolou,“ pomyslela si. Karolína vstala od svého notebooku, nechala stream běžet, a zamířila do kuchyně. Postavila na kávu a začala si připravovat lehkou snídani.
Po snídani se Karolína znovu vrátila k obrazovce. Scéna stále pokračovala, ale vše probíhalo přesně tak, jak očekávala. „Šikovná holka,“ pomyslela si a pohodlně se usadila v křesle, zatímco dál sledovala, jak se její plán rozvíjí. Každý okamžik byl pro ni dalším potvrzením, že má věci pevně pod kontrolou – a že Katka plní její očekávání do posledního detailu.
Na obrazovce nyní Katka ležel na jednom z nich a do zadní díry se dobýval ten druhý. Na štěstí pro Katku to byl ten starší. Být to naopak, tak ji ten zadek snad roztrhne. Ještě nikdy v době dva muže neměla, ten pocit byl pro ni nepopsatelný. Cítila, jak její tělo přetéká pocity, které nikdy předtím nezažila. Dva muži najednou, každá část jejího těla zapojená do jejich hry. Bylo to příliš. Než si stihla uvědomit, co se děje, její tělo zareagovalo instinktivně – křičela, jak jí orgasmická vlna projela celým tělem. Sevřela oba muže v okamžiku, který byl pro ni stejně děsivý jako vzrušující. „Co se to se mnou děje?“ problesklo jí hlavou, ale odpověď už nehledala. Muži jí dali pár vteřin na vzpamatování, ale jen proto, aby se do ní mohli znovu pustit. Katka křičela na celou místnost, že to muselo být slyšet i přes několik pater. Byla už zcela odevzdaná, její tělo reagovalo automaticky na jejich doteky a pohyby. Když starší muž zrychlil své pohyby a druhý ho následoval, věděla, co přijde. Její hlas zněl celým bytem, nepochybně slyšitelný i přes několik pater.
První z nich do ní vyvrcholil, jeho výkřik byl krátký, ale intenzivní. Druhý nezůstal pozadu, jeho ruce pevně sevřely její boky, když do ní naposledy pronikl. Katka cítila jejich teplo, jejich nadvládu, jejich stopu, kterou v ní zanechali. Když skončili, muži ji přinutili je očistit. Katka poslušně poslechla, její pohyby byly mechanické, ale precizní. Ani jeden z nich neřekl víc, než bylo nutné. Když byli hotovi, oblékli se, vyměnili mezi sebou pohledy, a starší muž se na ni ještě otočil. „Byla jsi dobrá. Uvidíme, jestli se zase uvidíme.“
Zavřeli za sebou dveře, a Katka zůstala v ložnici, ještě stále zadýchaná. Byla prázdná, vyčerpaná, ale neodvážila se neuposlechnout. V předsíni na botníku ležela další hromádka bankovek. Dvacet tisíc korun, úhledně složených. Katka na ně chvíli hleděla, než si je vzala a pevně sevřela v rukou.
„Tohle je cena za to, co jsem právě udělala,“ pomyslela si. Ale ať už byla cena jakákoliv, věděla, že týden ještě nekončí.
