Povídka o vagíně

aneb přiznání nymfomanky

Moje vagína má svůj vlastní život. Kamarádí se s kým chce, aniž by brala sebemenší zřetel na to, koho jí schvaluju a koho ne. Moje vagína má svou vlastní představu kdo se jí líbí a kdo ne a má své vlastní přátele. Častokrát mi ta potvora řekne, smůla, teď rozhoduju já a žádné dohady. A myslí to vážně, vzpírat se jí nemá smysl, když jsem to zkusila, naštvala se a udělala vždycky něco, co mě pak dost bolelo. Moje vagína je prostě potvora, je to potvora, kterou musíte mít rádi. Je to kámoška, kterou nesnášíte, ale nedokážete jí říct prostě "NE".
Jen tak mi řekne, jdi za támhletím kreténem a představ nás. Je jí úplně jedno, jakej je ten týpek namyšlený pitomec, nebo že by jakejkoli vztah s tím idiotem byl pro mě buď pro zdraví rizikový, nebo v lepším případě, by vůbec nebyl možný. Je jí to prostě fuk. Ovládá mě, jako pasák svou děvku.. a já se najednou vidím jak stojím před tím týpkem, dělám, že mě zajímají jeho pitomý kecy o posledním singlu jeho oblíbené kapely, která je pro něj samosebou nejlepší na světě. Předstírám, že naprosto chápu jeho přemoudřelý rádoby inteligentní našprtaný kecy, kterýma oblboval už bůhvíkolik holek přede mnou, jen aby se nějaké dostal do kalhotek, ale který jsou vlastně úplně trapný. Někdy to už prostě nevydržím a jen řeknu, buď radši z ticha, sundej kalhoty a ukaž mi ho.. -"tohle klukům totiž neříkám já, tohle totiž klukům říká moje právě vzbuzená pipi, prostřednictvím mojí pusy za pomoci zatemnění mozku". Moje vagína je děsně namyšlená kráva.. myslí si, že když mě může sekýrovat, může si taky dělat co chce a že jí všechno projde. No, ono jí to vlastně většinou fakt vždycky projde., někdy mě to docela mrzí, ale ona je z nás dvou prostě ta oblíbenější.. Jednou mi řekla, že to ona je ta silnější, co nás tahá z průserů, protože vždycky nejlíp ví co se komu líbí a já bych měla bejt ráda za to, že ji vůbec mám. Pro mou vagínu je všechno hra. Hraje si na nedostupnou a přitom to není pravda..protože kdyby mohla, tak udělá konkurz na milence veřejnou záležitostí, kde chlapi píšou své životopisy do nejmenších detailů krví a všichni chodí nazí, aby se nemusela zdržovat. Moje vagína má ráda výzvy, když jí někdo řekne ne, ještě víc ji to vzruší a konečně dovolí i mozku, aby se trochu zapojil. Baví se na účet ne tak dobře vybavených mužů, baví se tím, že má někdo zcela opačný problém, baví se jejich strachem z nevěry, nebo se baví monogamií.. jí to přijde naivní.. Jsem za to na ni naštvaná, protože to je přece to, co bych si sama přála.. Jediné co JI zajímá je: "udělej mi to tak, jako jsi to ještě nikdy žádné jiné neudělal a pak prosím tě vypadni, protože ti nehodlám chystat snídani, páč šlo JEN o sex". Moje vagína si myslí, že je matkou lidstva. Vlhká, lehce pootevřená, zvoucí, připravená a lákající..královna temných hlubin, jako kytky masožravky, které čekají na svou oběť. Jako kudlanka čekající na představení samečka, kterého buď za špatný výkon zabije, nebo bude nadšená a nechá ho žít. Moje vagína všem dává dokonce postkoitální hodnocení. Skládá se ze 4 kategorií: techniky, výdrže, rozměrů a stupnice na které měří fascinaci a míru zblbnutí samečka. Svět se prý točí jen kolem píči. Já nevím, já bych byla ráda za hodnýho pracovitýho kluka, kterej mě má rád takovou jaká jsem.. ale kurva, jaká vlastně jsem?