Stal jsem se takovým, protože jsem se zamiloval,
Ne každý to dokáže pochopit hned.
Snažil jsem se ji u sebe udržet,
Dělal jsem kroky bez rozmyslu, zpět.

Bál jsem se ji ztratit,
A nebyl to strach jen tak…
Zlomil jsem sebe i svoje zásady,
Sám sobě jsem byl čím dál víc vzdálený pak.

Nevím, na co jsem vlastně myslel,
Sny byly dávno ztracené…
Už není vedle mě, jak jsem chtěl,
Zůstala jen bolest, nekonečná a zlomená.

Nic už změnit nedokážu,
Má smysl bojovat dál?
Nikdo mi v tom nepomůže,
Škoda, že to takhle dopadlo – krutý pád.

Dal jsi člověku své srdce celé,
Ona ho bez lítosti rozbila…
Pro ni jsi se stal nikým v té chvíli,
Protože tě nikdy nemilovala…