Právě jsem otevřel amíky a šel se mrknout, kdo se na mě podíval. Když jsem to uviděl, stala se mi tahle pohlavní nehoda, viz. nadpis. Řekl bych, že mi spíše hrůzou zapadl dovnitř, podobně jak ten jazyk do krku.Asi taky nejsem, žádnej krasavec a každý z nás, ten půvab v očích, vidí jinak. Upřímně dotyčnou lituju, co jí to matka příroda s tím obličejem vyvedla. Ale probůh, pěkně prosím, už mě…
Řekl bych, že existují dvě skupiny lidí, kteří tenhle ,,zbytečný,, svátek zavrhují. Dle mého názoru, to budou Ti, kteří buď nemají komu sdělit své vyznání nebo naopak mají, ale už příliš dlouho a nechce se jim do nekonečna opakovat to, co už vyřkli několikrát předtím. Ano, souhlasím i s tím názorem, že takovou věc, lze praktikovat, kdykoliv a v jakémkoliv čase, nikoliv jen pod vlivem ustanoveného…
Hned na začátku, Vás ujistím, ne, to nejsou má vejce. S těmi, bych totiž nehazardoval. Asi, jsem se ve škole, špatně učil a nebo, už si nepamatuji všechny fyzikální zákony. Kuchařinou z Interhotelu, též neoplývám. Takže, se mi nad hlavou vznáší otazník v obláčku, jako z komiksu. Ale, třeba právě Vy, zkušení amatérští matadoři, mě tuhle záhadu objasníte. Nuž tedy, hodlal jsem si uvařit klasická…
Tak vážení a to není, ani třináctého, aby se nemohl stát průser. Všimnul jsem si dobře, co se tady zas děje. Ale nebojte, nemám sílu, ani chuť to řešit i když bych rád, k tomu něco malého řekl. Nicméně, prozatím jsem vůbec rád, za schopnost klepat do klávesnice, pod vlivem jiné nepříjemné situace. Měl jsem, teď hodně napilno, jelikož ze zdánlivě jednoduchých pracovních projektů, se vyklubaly…
Je to snad, ještě lepší, než ten sex. Občas si dělám tzv. chvilky pro sebe. Ne jinak, tomu bylo i dnes. A protože, je pátek, zapíchnul jsem to v rachotě dřív. Potřeboval jsem do jednoho obchodního komplexu, kde mají bankomat mého finančního ústavu. Uložil jsem tam pár drobných a že, tedy pojedu domů. Ale nakonec jsem se rozhodl, že se tam malinko porozhlédnu a dám, něco sladkého s kafem. Když…
Jsem optimista, ráno vstávám s erekcí, akorát si téměř pokaždé nemohu rozpomenout která, že byla v tom snu, tou příčinou. Asi nic nového pod sluncem, že už mám z těch děvčat v mozku, hotový guláš. Vám to říct můžu, Vy mě určitě pochopíte, ale já je fakt neprovokuji, dělám jen to, co mě jednoduše napadne, nic víc, nic míň, přísahám ! Dělám si z nich kamarádky, poznávám je a občas jim buď nabídnu…
Pomalu se probouzím, mnu oči a přemýšlím, zda-li to byl sen nebo skutečnost. Beru uvařený hrnek čerstvé kávy, usedám do křesla a můj zrak přejíždí hromádku dárků. Nezdálo se mi to, potvrzují i barevná pera, čouhající z mého klobouku. Byl jsem v ráji, obklopen mnoha půvabnými ženami a za celý svůj dosavadní život, jsem si neužil tolika polibků, jako za tuto noc. Nemohl bych snad být více…
Už se Vám, to někdy přihodilo ? Na rozdíl od filmu Vzkaz v láhvi, která se nakonec dostala přeci jenom do správných rukou, se ta má butelka někde utopila, nejspíš jsem ji řádně neutěsnil a tak šla ke dnu. Kdo ví, možná zásah vyšší moci z hůry, jisté však je, že mou myšlenku, nelze jen tak zničit, ta si vždycky cestu ven z bludiště najde, nevěříte ?
Tak se nám to zase blíží, přátelské setkání bezva lidiček z různých známých i neznámých koutů, včetně těch zahraničních. Když jsem se tu před pár lety objevil, viděl jsem jen nicky, mnoho dámských i pánských přirození, nějaké ty inzeráty a blogy. A právě hlavně ty blogy, mě dovedly k poznání s těmi, se kterými stojí za to, se vidět. Věřím si a jsem si jist, že je to pocit oboustranný. A protože…
Absolutně nejlepší, je nehledat a najít, nebo být nalezeni...ale nakonec, podvědomě vždy stejně hledáme, přestože jen pod tlakem vnitřní samoty, hledat nechceme...občas, se však dějí i zázraky nebo náhody, ovšem pouze tehdy, pokud sami v sebe, neustále věříme...
