Zní to divně, jo, každý den potkáváme spoustu člověků, destíky, stovky ... na nádraží, na ulici, v obchodě ... zkusil někdo někdy sečíst, kolik jich potkáme za den? Potkáváme, míjíme se, vyhýbáme se, abychom se nesrazili ... nebo abychom se nesetkali? Mám své oblíbené…

ztráty a nálezy. * "Asi bych se chtěla vrátit k Tomášovi," překvapivě řekla B. * "Proč? Není ti s Luďkem dobře?" * "Je ... ale s Tomášem si pořád píšeme." Po pauze dodá: "Tomáš o Luďkovi neví." * "Oba lezou?" * "Jo. Luděk leze. Já jsem lepší na laně, on je zas dost…

Přinesl mi kytku. Nemám sice svátek, narozeniny má on, přesto mi přinesl kytku a pozval do restaurace na večeři. Nosí mi občas kytky, avšak takové netradiční. Nazvala bych je - "zdravé kytice". Přinesl mi kytku máty, voňavé a svěží a celou místnost zaplavila vůně…

Sedím si na rozestlané posteli, jsou čtyři hodiny odpoledne a já jsem se před půlhodinou probudila. Po chvíli si vzpomenu, že poslední, co jsem slyšela, byla motorka ... a pak asi nějaký sen ... to jsem spala dvě hodiny? Lehká dezorientace v čase, možná i v prostoru.…

Půlnoční vlak, téměř prázdný. Zase jedu sama do neznámých míst, pomyslela jsem si, neměla bych. Touha, nad kterou strach vítězí. Touha, co překoná nejednu vzdálenost. Seděl naproti mně. Vzdálený neznámem a blízký přítomností. Vysoký, štíhlý, uhrančivý pohled. Podivný…

Až uslyším tuhle větu s jedním slovem, za kterým možná místo tečky bude vykřičník … nevím, jak se zachovám. Až mi tohle někdo řekne, budu hrdě stát a nic mě nezlomí. Neumím před někým pokleknout. Jednou hodně hodně zpátky, mě můj přítel o něco prosil a v té prosbě si…

Už setmělo se. Další korálek ztratil se ze šňůry dnů života. Na stole talíř s drobky koláče, co kdysi ... byl upečen. Koláč vypadal tehdy obrovský, snad zdálo se, že nikdy nemůže z talíře zmizet. Voňavý koláč, s náplní tvarohovou, ořechovou, povidlovou, makovou, s…

Ticho tiše promlouvá, jen poslouchej. Tiše. Tam na vrcholku skály, tam se ticho neschová, vyžene je křik sokolí. Tam dole v údolí, kde lehneš si do trávy a budeš ji znovu číst. To ranní ticho, kdy jen ptáci zpívají na pozdrav slunci, už ztratilo se. Ne, člověk nechce…

„Jdou po mně jdou, jdou …“ zpívá Jarek Nohavica v rádiu a já si říkám: Po tobě jdou, ale mě … mě už dostali. Vyhýbám se jim jak satan kříži, chodím okolo nich po špičkách, po hraně oblouku větší než průměr zeměkoule, stejně neuniknu. Vždy mám radost, když nad nimi…

Zazpívejme si: Kolik je na světě mužů tolik je na světě rtů Kolik je na světě mužů tolik je na světě snů Kolik je na světě mužů je dvakrát tolik očí když podmanivě se podívaj´ svět se s…