Jednou člověk na dně hlubokém se ocitá, naráz z bledě-modrého snu v realitu procitá.Srdce probodnuté láskou naráz trpí nelidskou sázkou. Z krve a bolesti stavíme hráz všude okolo nás. I když podává někdo pomocnou ruku, nevyhne se zklamání, ani probodnutí šípem z luku…

Bolí mě ta vzpomínka na Tebe, bolíš mě Ty celý... Bolí mě pohled z Tvých očí, když vím, že jiskra mezi námi už nikdy nepřeskočí... Bolí mě to, že jsi mi ublížil, i to, že snad ke druhé ses přiblížil... Bolí mě, že to byla jen hra, jenže já jsem ta, co ji prohrála...…