Pomalu, ale vzdušně III.

#3 – Realita volá, signál kolísá

Takže… pokračujeme.

Po včerejšku už nemám pochyb. Je to v prdeli.

Viděli jsme se. Jak jinak – měli jsme na sebe hodinu. Chtěla jsem být naštvaná. Vlastně jsem byla. Ale sotva jsem ho uviděla, bylo po boji. Povídali jsme si, líbali se… a na těch pár minut bylo všechno v pořádku.

A to je na tom to nejhorší. Že i když je to těžké, stejně je to ON, u koho se cítím nejlíp.

Naplánovali jsme další setkání. Víc než dvě hodiny! To je v našem vztahu skoro jako dovolená. Jenže pak jsem se – jak jinak, až potom – podívala do menstruačního kalendáře. A vypadá to, že ten slavnej sex bude zase muset počkat. Možná příští měsíc. Možná v příštím životě.

No a pak mě samozřejmě zavezl domů. Chtěl mi dát pusu. A já ji chtěla taky – myslím tím pořádnou pusu. Jenže tohle je na mě prostě moc. Jsem aktivní sousedka. Znají mě všichni. Včetně těch, co rádi vykládají historky do schránky s letáky. Takže jsem cukla. Ale neochotně. Opravdu neochotně.

Takže holt musel přeparkovat. A pak mi dal ten polibek. Ten polibek, který není „na rozloučenou“, ale spíš vám z těla vypálí poslední bacil. Po pár minutách jsem si musela sundat bundu. Fakt v tu chvíli nemusel topit.

No… nevydržela jsem to. Začala jsem šmátrat tam, kam by slušná holka neměla. Ale stehna jsem tiskla k sobě víc než kdy dřív, protože už jen líbání a doteky byly až moc. Opojné. Jeho ruce si mě přidržovaly – jemně, ale pevně. A kdykoliv jsem se zkusila trochu vzdálit, zesílil. Jako by mi říkal beze slov: zůstaň. Nakonec jsem mu – bez většího okecávání – rozepnula kalhoty. A začala hrát svou vlastní hru.

Když jsem se chtěla přiblížit obličejem k jeho sedačce, zarazil mě. Jemně, ale jasně.

Víte, nikdy nezastavujte nadrženou ženskou. A hlavně – nikdy ji neodmítejte!

Vysvětlil to. Prý byl celý den v termoprádle. A že by to fakt nebylo ideální. Pak dodal, že by se mě tam dole rád dotknul, ale že bude mít určitě špinavé ruce. Že rychle hygienická brzda. Fakt jsem se ho musela zeptat, jestli na mě bez dezinfekce vůbec někdy sáhne. Byla jsem nadržená. A naštvaná. Ale vítězně jsem zašátrala v kabelce a vytáhla dezinfekční ubrousky na intimní hygienu. Podala jsem mu je.

Opatrně se mě zeptal, jestli to zkazil. Samozřejmě že zkazil! Ale ubrousky si vzal. Zase jsme se líbali. A pak mi zajel do kalhotek. (Měla jsem šaty. Takže to měl jednodušší.)

BOŽE!!

Nesnažil se mě jen tak vyprstit. Ne – šel rovnou a cíleně po mém mokrém orgasmu. Řekl, že tohle je pro něj brnkačka.

A nakonec jsem to byla já, kdo ho musel přerušit.

Protože to pro něj fakt bylo snadné. A já rozhodně nechtěla jít domů – i když to bylo jen pět metrů – promočená jak puberťačka po školním večírku.

Takže, milý čtenáři – stále bez sexu.

Jsem nadržená víc než kdy dřív. A jak jsem avizovala hned na začátku?

Je to v prdeli.