Prokletí pákové baterie

Tak jsem si uvařil exkluzivní jídlo (čti těstoviny s vejci) a zapil chateau de... (de Penny) a zapálil si na terase kubánský doutník (soused Kuba mi vozí malbáče z Ukrajiny).

‚Á, sousedka věší na zahradě prádlo,‘ konstatuji a očima checkuji křivky pod jejími šaty, ale záhy již běžím schodištěm, div se nezabiji, mezi dvorky přeskakuji nízký dřevěný plůtek. Zrovna ta destička, které jsem se chytnul, byla vyviklaná a já to ustál jen tak tak, abych držkou neryl v zemi.

„Nazdárek,“ povídám bezstarostným hlasem, „Pralas?“

„Ne,“ taky odpověděla klidným tónem, „prala pračka.“

„Máš moc hezké šaty.“

„Opravdu?“ udivila se, „před měsícem si říkal, že bych si měla oblékat něco šmrncovnějšího a ne tuhle ‚noční košili‘“, přistihla mě při mé zapomětlivosti.

„To bylo jen chvilkové selhání mého estetického mínění,“ omluvně jsem podotknul a potvrdil to mýma rukama, které začali šmátrat po jejím těle.

„Přestaň,“ ohradila se, „stará Vyskočilka se dívá. A krom toho jsem zpocena jak vrata u chlíva.“

„Že bychom zašli spolu do sprchy?“ spiklenecky jsem ji šeptnul do ouška.

„Jo, to bys mi mohl konečně udělat i ten držák na mýdlo, že?“

„Krásko, já vím, co jsem ti slíbil, nemusíš mně to připomínat každé tři měsíce.“

Tahle debata už ale jednoznačně směřovala k cíli a jen kamuflovala to mé pragmatické ‚pojď si zatrkat‘ a její ‚jasně, dem na to‘. Ve sprše již žádných slov nebylo třeba, vlažná voda nás oba vzpružila a dodala sílu k vzájemnému dobývání. Naše těla o sebe klouzala a spleť končetin dráždila erotogenní zóny. Dech a zápal do boje nabíral na otáčkách. Penis se již skvěl ve své nejlepší formě a byl připraven vykonat dílo. Otočil jsem si ji zadečkem ke mně, abych ji (přesněji sebe) uspokojil zezadu. Pravou rukou jsem se hrál s jejími prsy a levou se opíral o stěnu. Pomaloučku jsem do ní vnikal a užíval si ten, ač známý, ale stále okouzlující pocit. Intenzita pohybů gradovala, její sténání, kterému dopomáhala ruka hrající se s poštěváčkem, nabíralo na decibelech. Vše jako po drátkách, rychovka jako z učebnice (jistěže pro vysokoškoláky/čky).

Za několik okamžiků jsem cítil, že ten okamžik se nezadržitelně blíží, kontrakce pánvového svalstva. Ve zlomku vteřiny se zapírám do nohou, abych mohl přirážet plnou silou, kvůli stabilitě posouvám svoji ruku, sousedku posouvám spolu s ní a... Orgazmus nastává, cítím pulzující stahy svalů, nepopsatelná euforie chemických reakcí mě obírá o vnímání okolí a tisíce jehliček bodá do ramen. Řvu jako na lesy barytonem raněného zvířete. Do toho se mísí ječivý soprán wágnerovských oper a ledová voda dál plným proudem kropí naše sevření, které se rázem změnilo na kopulační skulpturu tragikomické glyptotéky. Uběhla vteřina.

Nevím, kdo z nás posunul tu páku baterie do té arktické polohy a kdo z nás jí pak dal do pozice vypnuto. Vím jenom, že jsme se svezli na podlahu a začali nekontrolovaně smát.

Bezchybné ztvárnění milování na první dobrou a bez jakýchkoli zádrhelů je snad možné jenom v pornofilmech.