Muzeum mentálních kuriozit

Poslední dobou mi píše docela dost lidí a tim, že mam zapnutý placený zprávy, tak se se mnou někteří snaží navázat kontakt opravdu zajímavejma způsobama…

Některý zprávy jsou dokonce až takovej úlet, že na ně zírám s otevřenou pusou a jediná myšlenka, která mi prolítne hlavou je: „Tvl, cože“? A právě takhle vznikl tenhle článek.

KŠEFTAŘI

Tohle je taková ta nestárnoucí klasika. Obvykle začínají zprávou:

„Ahoj, nešla by sleva?"

Ne, nešla. Moje ceny totiž nevznikly tak, že jsem ráno vstala, rozlepila oči a náhodně plácla pár čísel.

Je za tím čas, práce, natáčení, úpravy a taky fakt, že pod tím mám vlastní ksicht.

A upřímně? Když vidím chlapa, kterej se snaží usmlouvat pár korun, tak si spíš říkám, jestli mu to samotnýmu není blbý.

Ale abych byla fér. Když mi napíše někdo, kdo už u mě nakoupil několikrát a chybí mu pár kreditů do konkrétní objednávky, tak je to něco úplně jinýho. To už není smlouvání, ale normální lidská domluva, se kterou nemam sebemenší problém.

INVESTOŘI

Tohle je moje oblíbená sorta.

Zaplatí si zprávu za pár korun a najednou maj pocit, že si koupili podíl v mým životě.

No tvl. Odemknul sis možnost mi napsat. Nekoupil sis psycholožku, kamarádku ani virtuální manželku. A už vůbec sis nekoupil právo mě tejden vysávat svejma touhama, fantaziema a životníma sračkama. Chápeme se?

A úplně nejlepší jsou zprávy typu:

„Ahoj."

„Jak se máš."

„Co děláš."

„Pošli něco."

Ty vole...

BOŘIČI HRANIC

Tohle jsou lidi, který mají pocit, že moje hranice jsou jen doporučení.

Mám na profilu napsaný VŠE JEN VIRTUÁLNĚ.

Všechno.

Jen.

Virtuálně.

A stejně se vždycky najde nějakej spekulant, kterej začne:

„Tak aspoň na kafe."

„Jen jednou ven."

„Já Tě přesvědčím."

Nepřesvědčíš.

Když napíšu ne, tak to není začátek vyjednávání ani pozvánka k další konverzaci. Ne je prostě ne. A i když se na stejnou věc zeptáš pošestý, tak ta odpověď bude stejná. Akorát moje trpělivost bude o dost menší.

RYTÍŘI Z KOMENTÁŘŮ

Tohle je taky silná skupina.

„Jsi krásná, napiš."

„Ozvi se, mám zájem."

Tvl. O co máš zájem?

To by mě fakt zajímalo, protože pokud máš zájem o něco konkrétního, tak by možná nebylo úplně od věci přečíst si profil. Jenže to by zabralo asi půl minuty života navíc, což je očividně pro některý jedince nepřekonatelnej výkon. A přesně kvůli podobnejm expertům mám ty placený zprávy zapnutý.

KOMPARZISTI

Tak tahle skupina mě snad nikdy nepřestane bavit. To jsou přesně ti borci, který u mě neutratili ani korunu, ale už mají hubu plnou plánů:

„Můžeme něco natočit spolu."

„Já bych Tě fotil."

„Můžu Ti dělat kameramana."

„Nemáš partnera na tvorbu?"

A já si pokaždý říkám, jestli si děláš prdel nebo ses na ten profil fakt nepodíval a rovnou ses pustil do psaní. Protože jinak fakt nevím, z čeho některý lidi usuzujou, že zoufale čekám právě na ně. A nejlepší je, že většinou píše člověk, kterej nemá na profilu vyplněnýho vůbec nic. Ale sebevědomí by mohl prodávat po kilech, to se musí nechat.

FOTOGRAFOVÉ

A pak tu máme další skupinu, mou oblíbenou.

Borci, co místo pozdravu pošlou fotku péra.

Normálně otevřeš zprávu a najednou bum, čumí na Tebe péro. Bez pozdravu. Bez ničeho. Prostě jen péro.

Jako fakt nevim, co si ten frajer představuje. Že si sednu na prdel a řeknu:

„Ty vole, tak tohle jsem ještě neviděla."

Kamaráde...

Viděla. Párkrát už jo.

A nejlepší jsou ty uražený reakce, když člověk nereaguje podle jejich představ.

Jako promiň, ale jestli sis myslel, že po otevření fotky Tvýho pindíka omdlim a začnu Ti psát milostný dopisy, tak Tě asi zklamu.

ZA NIC TADY BYCH NEPLATIL...

Tohle je taky perla. Týpek si odemkne zprávu a začne vysírat. Ignoruje profil. Ignoruje informace. Ignoruje odpovědi.

A když mu naznačíš, že takhle úplně ne, tak přijde legendární:

„To já bych za tohle nikdy neplatil."

Tak neplať, vole.

Mě to neurazí. Já zase v životě nemakám zadarmo.

Nejsem tady proto, abych se vdávala, chodila na schůzky nebo nějakýmu loudilovi roztahovala nohy. A už vůbec nejsem tady proto, abych několik hodin poslouchala životní příběhy úplně cizího člověka. Takže když mi někdo oznámí, že by za to nikdy nezaplatil, moje reakce bývá většinou nulová.

A TEĎ VÁŽNĚ...

Aby to neznělo, že nesnáším lidi.

Nesnáším jen některý. 😁

Ne vážně. Je tu spousta normálních zákazníků, kteří pozdraví, přečtou si profil a vyberou si z nabídky, co chtějí. Prostě respektují hranice a nechovají se jak trotlové po lobotomii.

A právě to jsou ti, kterých si vážim nejvíc. Protože respekt funguje oboustranně a díky tomu je ta komunikace úplně o něčem jiným.

A teď mě zajímá jedna věc.

Na jaký typy lidí nejčastěji narážíte vy? Protože pokaždý, když si myslím, že už mě nic nepřekvapí, se objeví někdo novej a zase mě přesvědčí o opaku....