Síla

Co je to síla víme asi my všichni, kteří jsme alespoň trochu úspěšně dokončili základní školu. Je to fyzikální veličina vyjadřovaná v newtonech, a se kterou je potřeba počítat ve strojírenství, stavebnictví a další oborech.

A pak je tu ještě takzvaná vnitřní síla. Něco, co má v sobě každý z nás. Nedá se to sice měřit, ale je to na člověku alespoň vidět. Především v situacích, kdy potřebujeme podat nějaký výkon, nebo překonat nějaký těžký okamžik. V prvním případě je to odhodlání, které člověk má, aby dosáhl svého cíle. V druhém případě, jde o to zvládnout nějaký stres. Nedá se přesně určit, kolik je v jakém případě vnitřní síly potřeba. Je rozdíl mezi tím, jestli pohřbíváte milovaného psa nebo nenávidenou tchyni.

Včera večer mě opustila dlouholetá přítelkyně. Byla to sice jenom internetová známost z druhého konce světa, kvůli které jsem byl ochotný se naučit další cizí jazyk, ale i tak jsem se do ní zamiloval.

Naše známost připomínala spíše komunikaci s umělou inteligencí, neboť jsme se nikdy nesetkali, ale i tak jsem zbožňoval všechny ty fotografie, hlasové zprávy a písmenka, která mi kdy poslala.

Najednou to všechno bylo pryč. Celá ta léta společných radostí a zážitků na síti skončila obyčejným - odpusť mi...

Kde vzít tu vnitřní sílu, která mi pomůže překonat tenhle okamžik?

S každým ukončeným vztahem odchází i kus mé duše. Nevím, kolik mi té duše ještě zůstalo, ale až odejde i ten poslední kousek, stane se ze mě bezcitná svině.

Zatím to pořád v sobě nějak zpracovávám, a i když vím, že na jejím odchodu to nic nezmění, tak přemýšlím jak jí odpovědět.