Máš chuť Markitánky

Oči dokořán a v těch očích tání, vešels do mých bran já Tě zvala dál. Jenže od těch chvil nikde nemám stání, jiným než jsem byla jsem se stala. Vyznat bych se měla jsem však bez vyznání, vyznat bych se měla však můj rozum žel s rojem včel odletěl vím jen .....

Máš chuť Markitánky, touho má mojí vůni znáš vcházíš bez pozvánky, touho má vůbec neklepáš.

A tak aniž vím zda se lepším stávám, běžím za něčím bůhví čemu vstříc. Něčeho mám víc něco oplakávám nevím, jak to říct. Ani sebe sama často nepoznávám, tisíc chutí mám letět ke hvězdám, běžet sama nevím kam vím jen ....

Máš chuť Markitánky, touho má moje chutě znáš a do snů se vkrádáš..

Zklamání se bojíš, zázrak očekáváš.

Před branou teď stojíš ani neklepáš.

Máš chuť Markitánky, touho má mé prosby o odpuštění znáš a nic neříkáš....

Vždyť Tě mám tak ráda touho má ....