Dominantní Spolubydlící Kap.0

0 - Kapitola

Domů se mi ten den podařilo utrhnout dřív. V předsíni jsem narazil na svou spolubydlící Hanku. Evidentně mě nečekala a to co jsem viděl mi vyrazilo dech. Hanka stála před zrcadlem v vysokých kožených kozačkách, v koženém korzetu a s bičem v ruce. „Jé sorry Hani“, prohnal jsem se kolem ní do společného obýváku, zatím co ona rudla. Diskrétně jsem ji nechal zmizet v jejím pokoji. V duchu jsem si sliboval, že se k tomu nebudu vracet, ale ten obrázek v mé mysli byl neskutečně rajcovní.

Hanka vyšla z pokoje. Otočila se ke mně „to co si viděl, víš“ a oblyčej jí opět začal nachovět. „Jsi domina a moc ti to slušelo“ usmál jsem se na ní. „No byla bych ráda, kdybys to nikde… Kdyby to zůstalo mezi náma.“ Zamumlala. „Jo, jasně, na tom není nic špatného, budu mlčet jako hrob, dáš si kafe?“ Přikívla. Domina v rozpacích, musel jsem se v duchu pousmát, to asi jen tak nikdo neviděl. „Vysvětlím ti to“ prohlásí hlasem Hanka, když si ode mne bere hrnek presa. „To nemusíš, nemám s tím problém“ říkám. „Nechci abys si myslel...“ ztichne. „Co si nemám myslet?“ „No víš, že jsem tó, divná.“ Koktá Hanka. „Nejsem puritán, nemám s tím problém. Vlastně je to i docela vzrušující.“ Tázavě se na mě podívá. „No, ještě nikdy jsem se ze skutečnou dominou nesetkal.“ Zavrtí hlavou. „A co je na tom vzrušující.“ Teď se ovšem začínám dostávat do rozpaků já. „Každý máme nějaké představy.“ Odpovídám vyhýbavě. „To jako, že sníš o tom, že sloužíš nějaké ženě?“ Ptá se Hanka přímo. Hadám, že teď měním barvu do červena zase já. „Sním o spoustě věcech. Že jsem v podřízené roly a musím plnit nějaké ženě její přání. Nebo že je to naopak.“ Chvilku ticha ukončí Hanka. „Taky mě láká obojí. I když dominance víc. O hodně.“ Usměje se. „Zatím jsem se dostala k pořízení rekvizit. To jsi viděl.“ „Nic víc“ ptám se? Krčí rameny. „Co jsi myslel?“ „Nevím, nic.“ Zase je chvilku ticho, ale už není tíživé. Atmosféra je podstatně příjemnější. Asi ji vyčistila projevená důvěra. „Zkusíš to doopravdy?“ Ptám se. Pokývá hlavou. „Snad jo.“ Probodne mě pohledem. „A ty.“ „Nevím, třeba jednou.“ Dopíjíme kafe. Hanka vezme hrnky a nese je do myčky. Chystáme se jít každý po svých. Ještě se zastaví u dveří svého pokoje. Chvilku váhá. „Chceš si hrát?“ Otočí se ke mě. „Se mnou?“ Dodá. Z těžka polknu. „Jak? Já nevím. Jo, asi jo.“ Koktám, takovou nabídku jsem nečekal. „Teď, nebo...“ Nedokážu ovládnout směs paniky a vzrušení. Pokrčí rameny. „Mám nápad.“ Řekne. „Napíšem si dopis. Ty napíšeš mě, pět nebo šest věcí, co by jsi chtěl zkusit a já to samé tobě.“ Usmívá se. „Vyměníme si je a pak, až bude vhodná doba si uděláme hezké překvapení, já si pohraju s Tebou a ty zas jindy se mnou.“ Rychle kývám hlavou. „Tak jo, nech ho ráno na stolku, já tam nechám svůj, usměje se Hanka a zmizí za dveřma.

Sedím před prázdným listem v papíru. Nedokážu myslet na nic jiného než na Hančin obraz, jak stojí v předsíni. Krásné dlouhé nohy v kozačkách, trošku oplácané boky a krásná kulatá prdelka. Její krásná prsa napasovaná do korzetu. V ruce bič a černé vlasy v drdolu. V duchu si představuju jak se nade mnou sklání. Měl jsem dneska v plánu ještě několik věcí. Místo toho sedím nad papírem a snažím se urovnat pádící myšlenky. Ruka my každou chvíli sklouzne k rozkroku. V kalhotách mám napnuto. Nakonec se mi přeci jen podaří uspořádat si myšlenky a chvějící se rukou začnu psát. Po chvilce papír zmuchlám a začnu znova. Tenhle rituál opakuju asi třikrát a pak to vzdávám. Musím si ulevit.

O hodinku později, o poznání klidnější, ale zdaleka ne zcela, najedený a osprchovaný usedám k psacímu stolu znovu. Znovu se nutím napsat to, co už jsem si třikrát rozhodl. Prostě to musím napsat, jinak nenapíšu nic. O chvilku později přeložím list papíru. Na vrch napíšu Hanka. Zajímalo by mě, co asi prožívá ona. Naposledy se přinutím neucuknout. Na stolek ve společném obýváku pokládám papír na nemž stojí: Uctívání a lízání nohou Uctívání a lízání zadečku Nucené lízání a sezení na obličeji Nucení k perverzním praktikám Spoutání, zavázané oči Podvazování

Ráno si s bušícím srdcem tamtéž beru Hančin vzkaz. Dělám si kávu a zvědavost mě nutí si ještě před odchodem přečíst: Spoutání, zavázání očí. Podvázání prsou Dráždění a zneužívání, nucené kouření, znásilnění (kam budeš chtít) Fisting Kolíčky a Vosk (kam budeš chtít) Budu se těšit Hanka.

Několik dní jsem jak bez ducha a čekám, kdy se to stane...