Nemorální dilemata nemorálních

Která z nemorálních variant je lepší?

Představme si dvě různé varianty.

První možnost. Ženatý muž, žije vcelku běžný, obvyklý život. A to dokonce i v manželství. S ženou si normálně rozumí, za ta léta. Stále spolu spí a nejen to, jezdí spolu na dovolenou, mají nějaké společné přátele, společné koníčky, zkrátka, i po mnoha letech mají společný život. Prostě takové normální, mnohaleté manželství. Nikdo mu nic doma neodpírá, nemá doma trápení, naopak, s ženou se už naučili, jak na to. Je to trochu vyšlapaná cestička, ale funguje jim to. Romantické vibrování už je pryč, ale jsou to parťáci, přátelé, kamarádi, mají spolu děti a jdou společně životem. Přesto si muž najde, shodou okolností, souhrou náhod, nenásilně milenku. Zkrátka jinou ženu. Doma nechce nic bourat, proč taky, milenka je třeba taky vdaná. A naopak, plnými doušky si vzájemně milenci užívají té nové romantiky, jiného těla, kouzlu jiné komunikace, magie jiného milování, rozuměj jiného sexu, zkrátka, užívají si tajně, soukromě kouzla nového vztahu, bez povinnosti řešit obvyklé potíže, povinnosti, každodennosti běžných manželských vztahů. A ani jeden neuvažuje, že by se rozvedl, opustil svahu zákonného partnera, děti, domov. Oba ví, že to jednou skončí, ale nepřemýšlí kdy, zkrátka, jen si užívají oba tu vzájemnou shodu, zavonění si, duševní, ale i tělesnou vzájemnost. A teď se o této situaci dozví někdo jiný. Jedno jestli na nějaké seznamce, nebo tady na amaterech.cz, nebo jen tak, někdo z blízkého okolí těchto milenců se dozví o tomto vztahu, který trvá, příklad, třeba dva roky. Jak to takový člověk může vyhodnotit? Sám je několik let rozveden. Má několik pokusů o seznámení na několika seznamkách. A mnoho let je tak nějak otevřen možnému, novému seznámeni. Ale nejde to, protože VŠICHNI kolem jsou nějací divní nikdo není NORMÁLNÍ. A teď ví o těchto dvou zadaných milencích. A tak kroutí hlavou a říká si:,,To je ale hnus, to je ale lumpárna! Dobře, pochopil(a) bych, kdyby se někdy někde picli, slovo dalo slovo, chuť, příležitost a třeba se spolu vyspali. To se může stát, jsme jen lidi. Ale několik let podvádět své vlastní partnery? Své děti? To je hnus, to je přímo odporné!“

A je možné, že má tento seznamkový samosoudce i pravdu. Proto si představme druhou variantu.

Opět podobně ženatý muž a podobně vdaná žena. Oba mají mnohaleté, normální, běžné manželské vztahy a přesto, nějakou náhodou vznikla příležitost, navíc byli spolu, ale mimo domov, vypilo se trochu více, oba si byli vzájemně milí, příjemní, vtipní a i fyzicky se přitahovali. A nikdo neví jak, ale prostě na to v jednu chvíli skočili a nádherně si to užili. Ona piclá, bez zábran, on okouzlen vším tím novým, piclý, nemravný až hrůza. Ráno, když se probrali, jen se na sebe usmáli a i v tom byli za jednou, i ráno si rozuměli. Oba mají hezké, fungující vztahy, děti, oba mají své partnery rádi a rozhodně by nic nechtěli po takovém jediném úletu bořit, ničit, rozvádět se. Zkrátka, byl to jen úlet, přešlap, selhání díky příležitosti, vzájemné sympatie, trochy vína v hlavě a navíc, oba milují sex. Ne slovy, ale doopravdy, sexem. Naposledy se políbí, už jen přátelsky a spiklenecky si slíbí, že se přece tohle nikdy nestalo. A každý jde dál svou cestou životem.

A zase se tuto variantu dozví náš seznamkový samosoudce. Něco o lidech ví. Mnoho let se seznamuje na mnoha seznamkách, leč neúspěšně, protože všichni lidi jsou nějací divní, není tu ani jeden normální, no třeba jako on(a). A najednou mu někdo v dobré víře svěří tento příběh, jednorázový úlet, sexuální jednohubka dvou jinde zadaných lidí. Co si asi tento samosoudce, specialista na seznamování, co si pomyslí? ,,No to je hrozné! Jen vypadne z domu, ožere se a skočí na prvního zoufalce (zoufalku), která tam je, hlavně aby si zašukali. To je hnus. Já takový(á) nejsem. Dávám přednost trvalým, dlouhodobým vztahům. Přece nejde jen o sex! Ten bych mohl(a) mít třeba tisíckrát. A vůbec, já nemám rád(a) sex, já jsem jen na MILOVÁNÍ!!! Přece jde o vzájemnost, o porozumění, člověk musí být na svého partnera hrdý a cítit, že se o něj může opřít, když je nejhůře. Ale opravdu neubožejší je se ožrat a jen si zašukat. To bych nikdy neudělal(a)“

Která varianta je podle tebe lepší? Nemorální, zadaní milenci, kteří podvádějí své protějšky léta? Nebo nemorální, zadaní milenci, kteří, když se naskytla příležitost, chuť a alkohol, tak si prostě jen tak zašukali a šli navždy od sebe? Který způsob je pro tebe přijatelnější? Díky za tvou reakci.