Legrace?? ani moc ne

Můj příběh je tentokrát z hodné dávné minulosti. Připoměla mi ho kapka59 svým vyprávěním o Otíkovi. V té době, do které se vracím, byla v každé fabrice nějaká taková figurka. Nebylo tomu jinak i u nás. Všichni jsme ho znali,všichni jsme mu tykali a pochopitelně se bavili jeho kouskama, ve kterých jsme ho i hodně podporovali. Nebyl zlý ani agresivní. Nám ženským nosil kytičky,které našel a natrhal někde v areálu. Dobře si pamatoval kde se co bude oslavovat a posbíral všechny prázdné láhve. Nikdo mu nikdy nebránil,aspoň bylo uklizeno to co nikdo neměl vidět. Nebyl už zrovna nejmladší a ženské se mu pochopitelně líbily. Nevím kdo,jestli osud to tak chtěl,ale jednou se v podniku objevila slečna,která byla asi tak na jeho úrovni myšlení a tak se pochopitelně seznámili. Chodili spolu po fabrice,každý tu svoji metlu a snad byli moc šťastní. On se moc rád pochlubil chlapům jak to mezi nima je. Jak moc má slečnu rád a jak si spolu užívají. Taky je pořád někdo hledal po šatnách. To by ale nesměli být chlapi,aby na ně něco nevymysleli. Jednou takhle v létě jeden z těch vtipálků,měl na sobě jenom montérky na ostro,si na něho počkal a důvěrně si s ním popovídal. Jen tak mimochodem mu dal sáhnout na nohavici,ve které měl zastrčené hodně velké topůrko od kladiva. Klukovi údivem málem vypadly oči z důlků. Jenomže to netrvalo dlouho a už vedl tu svoji i s metlou a z dálky jí prstem ukazoval toho vyjimečně vyvinutého pána. Chlapi se mohli uřehtat, jak se jim povedlo toho chudáčka doběhnout,ale jejich radost nebyla zadarmo a ani věčná. Dáma si asi chtěla ten nástroj vyzkoušet ještě ten samý den. Kroužila kolem toho vyjimečně vyvinutého celý zbytek dne. Vypadalo to,že ho znásilní. Dokud byla legrace,tak měl kamarádů,ale najednou jako by se zem slehla.Všichni se začali vytrácet domů a on tam zůstal sám jenom se svým blbým pocitem a tou slečnou,která asi na nic jiného nedokázala myslet,jenom jak si ho užít. Chodila kolem něho natřásala se,zvedala sukni a kdoví jak ještě mu dávala najevo jak o to jeho topůrko moc stojí. Tenkrát ho zachránil vrátný,který ji vyprovodil ven z fabriky. Dlouho potom je oba nechali na pokoji. Přeci jenom nikdo nechtěl riskovat ,že by si ho slečna vzala do parády. Tehdy jsme se tomu všichni moc nasmáli,dneska už mi to tolik legrační nepřipadá. Nikdo přeci nemohl vědět co se v těch jejich hlavách odehrává a co by z toho taky mohlo být.