Dlaždičkový...

Potichu jsem se vytratil z chalupy. Sedm dětí,chystajících se na halloweenský večírek,dupající a ječících v patře je na mě už moc... Teda na mou střízlivou verzi. Oblékl jsem si zateplenou karovanou košili a utekl na garáž. Tam nahoře v patře jsem se natáhnul na sedačku a užívám si ticha. Ležím tady potmě a poslouchám kapky deště dopadající na střechu. Venku šumí les a zavírám oči... Je to relax...

Poslední měsíce jsou pro mne náročné. Nějak ani nemám náladu na amatéry,co sem nakouknu na blogy,pořád se tady řeší nějaké hlouposti. Chodil jsem sem relaxovat,odpočinout si,zasmát se i pobavit. Teď když vydám blog,zmizí mi komentáře a to nejen mě,to až zase odpudí cokoli psát.
Vždycky jsem koulel očima,když tady někdo vzpomínal na "staré časy" jak tady bylo fajn. Kapička mi říkává "škoda že jsi to nezažil..." asi je,ale mě se líbily i časy,kdy jsem sem přišel. Bylo tady fajn,občas byly nějaké třenice,ale to k tomu patří. Vyměnily se názory,vyčistil se vzduch na blozích a zase bylo na čas fajn...

Mazání blogů nebylo tak populární,ani mazání komentářů. Člověk se projevil a ukázal svou pravou tvář... Taky jsem se dostal do třenic,taky mám své zaryté odpůrce,ale o tom život je. Člověk nemůže být kamarád se všemi,nesedne si se všemi. Osobně nesnáším faleš,převlékání kabátů a tvrzení něčeho a dělaní pravého opaku. Takové věci si pak pamatuju a davám si na takové lidi pozor.

Na druhou stranu jsem tady poznal několik super lidí,skvělých přátel i platonických lásek. Sám jsem se divil,jak se pouze přes písmenka se dá vyjádřit podpora,podržet v krizi,nebo se naopak radovat z úspěchu. Je to tady zvláštní svět... Kolik lidí jen blogy čte a nekomentuje. Kolikrát mi příjde do vzkazu koment k blogu od úplně neznámého nicku,který se jen nechce vyjádřit veřejně. Tohle mne vždy potěší,zvlášť když je to nick založený před mým příchodem na amíky.

Jsou tady i některé řekněme zvláštní nicky,nějak jsem se naučil je tolerovat,přečtu a nekomentuju,buď nemůžu protože jsem v ignoraci,nebo prostě nemám co bych k tomu dodal...

A tak dnes i já vzpomínám na blogy od nicků,které už tady nejsou,nebo nemají chuť cokoliv psát.Doufám,že se to zase vrátí k normálu a zase bude zde na blozích volně dýchatelno bez cenzůry a bonzáctví...

Fred