Klín

Velmi stará moudrost říká, že nemůžeš vytloukat klín klínem. Ale jak jinak zjistíš, jestli je tvůj klín a potažmo tvoje srdce připravené? Co řeší porozchodové slzy u vína a cigára? Opravdu pomáhají? Ne, mně ne.
Já potřebovala obejmout a líbat. Potřebovala jsem někoho, kdo mě bude rozmazlovat a poslouchat. Ve vztahu to totiž bylo hodně tvrdý a proto to skončilo a u mě nastoupila neukojitelná potřeba něhy, rukou, jazyka a vlastně úplně všeho. Chtělo to strategii. Chtělo to vojenskou strategii. A já věděla, kam si pro to jít.
Rozhodla jsem se navštívit svého dlouholetého kamaráda v maskáčích. Protože to chceš, je tam velká pravděpodobnost, že příslušník armády nebude ta "holčička" z dnešní doby. Pravděpodobně to bude chlap, možná trošku děvkař se sklony k alkoholismu, ale chlap. A s mou submisivitou to prostě jinak nejde. A nikdy nepůjde.
Po pár sklenicích vína a trošce tulení (které mi tolik chybělo) jsme zalezli do postele a já si brzy začala užívat dlouhou předehru. Spoustu hlazení a líbání (nevěřili byste kolik kluků to v dnešní době neumí a jak moc je to důležité), které mě dostávalo na pomyslnou hranici šílenství, touhy po naplnění a slastných křečí. Když potom zabořil svou hlavu do mého klína a začal jemně kroužit po mém poštěváčku, přestávala jsem znát i své jméno. K něžnému jazyku se po chvíli přidaly i prsty, útočící na to správné místo, přesně do (existujícího) bodu, který mi bere dech. A vzal mi ho. Zase už vím, co znamená vylízat do sucha, vyprahlá jsem byla jak po dvou dnech v poušti. Nemohla jsem se dočkat až ho do mě vrazí, tvrdě. A ono to nepřišlo. Byl tak něžný, tak rozmazlující a já tekla blahem. Sotva jsem si přivykla jeho velikosti, přišla řada neočekávaných, dlouho potlačovaných a silných orgasmů. Že jsme neskončili u jediného kola ví snad každý, kdo mě někdy četl a ještě si to pamatuje.
Pauza opět končí, psaní u kávy znovu začíná a slabost pro vojáky si asi na nějakou chvilku uchovám. Doufám, protože tohle bylo moc fajn. :)
Co vy? Jak řešíte porozchodové slzičky? Podělte se se mnou v komentářích a třeba mě inspirujete k lepším volbám.
P.S.: Díky!