Kým mám dnes být <12>...?

V tichu podvečera si přeješ být tím, kdo si mne otevře jako knihu, když jde spát. Rádoby chtěná. Velice vzrušená. Taková, která poslouchá pohyb tvých prstů. Ta, jenž reaguje na tvé letmé pohledy a dotyky. Díváš se, jak patřím jinému. Naleváš mi sklenku a já ti opětuji pohled, který trvá nevhodně dlouho. Přesto odcházíš. Oba cítíme to napětí. Vzrušená jsem. To nepopírám. Dívám se za tebou a vidím jak zacházíš do pozadí baru a pevně chytáš barmanku za boky. Má proklatě krátkou sukni a kalhotky tak akorát. Vrázíš ho do ní a já nedokáži odvrátit pohled. Vidím jak se jí slastí podlomí kolena a je celá tvá. Dnes jen jako přihlížející naprostému pokušení...